Třiašedesátiletý havlíčkobrodský rodák na  konstatování formulované větou: „Velmi lpíte na své rodině. I vaše paní se podle vašeho přiznání ocitla ve vašem životě podobným řízením osudu, jako tomu bylo v případě Bohuslava Martinů,” odpověděl:

„Po rozvodu jsem žil několik let sám. Na koncertě u příležitosti křtu desky s Mozartovými nahrávkami jsem zahlédl její tvář v publiku. Už to mě ohromilo, protože běžně nevnímám jednotlivé posluchače. Když jsem se uklonil, uviděl jsem v mase tváří jednu jedinou, tu její. Proběhlo mi hlavou, jak rád bych se s tou dívkou seznámil, ale nebudu mít možnost, protože po koncertě zmizí s davem a už ji nikdy neuvidím. Celý koncert jsem myslel na to, že hraji jen pro ni. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem přišel do šatny a ona si povídala s mojí maminkou. Ukázalo se, že je zástupkyně časopisu, který se podílel na propagaci mé desky. Po roce a půl jsme se vzali.”  

Matouškovy stradivárky v jeho rodném městě letos vzácně zaznějí dvakrát. O předvelikonočním pátku ve Staré radnici virtuóz hrál Mozarta, Beethovena, Martinů, Dvořáka a Smetanu za doprovodu pianisty, profesora pražské Akademie múzických umění, Petra Adamce.  

S Adamcem získali hudebního Oscara

O řadu let starší Adamec, rodák z Humpolce, o Matouškovi řekl: „Teď hraju skoro výhradně jen s Matouškem a Hudečkem. Se Slávkem Matouškem hraju už od svých školních let. Když jsme začínali, byl to chlapec v krátkých kalhotách, končící základní školu. Za ty roky jsme se naprosto sžili.”  

Matoušek s Adamcem vlastní nejvyšší ocenění za světově unikátní CD komplet šestnácti skladeb pro housle a klavír Bohuslava Martinů. Cenu Cannes Classical Award, která se přirovnává k filmovému Oscarovi nebo zlaté olympijské medaili, získali na hudebním veletrhu MIDEM ve Francii. Mezi 135 konkurenčními nahrávkami komorních souborů z celého světa byli i Emerson String Quartet a Maggini Quartet a v porotě zasedali nejvýznamnější hudební kritici světa.  

„Můj vztah k Bohuslavu Martinů se vyvinul zvláštním způsobem. Jeho vznik se nedá racionálně vysvětlit a patří do kategorie životních událostí, které člověk nemůže ovlivnit vlastním usilováním – spíše má pocit, že jsou odněkud někým vedeny. Moje maminka totiž v době, kdy mě čekala, vystupovala se sborem v Národním divadle ve zpívaném baletu Martinů Špalíček. Jeho hudbu jsem vnímal tedy ještě před narozením a dnešní výzkumy ukazují, že smyslové vjemy prenatální vývoj ovlivňují,” soudí houslový virtuóz.

Matouška v Havlíčkově Brodě letos uslyšíme v závěrečném koncertu Stamicových slavností. Sólistka, která na večeru v klášterním kostele Svaté rodiny také zahraje, se jmenuje Jana Brožková. Nejlepší česká hobojistka rovněž pochází z Havlíčkova Brodu.

Bohuslav Matoušek se netají svým štěstím. „Mám krásnou rodinu a pevné zázemí, jsem zdravý, dělám muziku, která přináší lidem radost. Nosím čisté jméno. Co víc mohu od života chtít?”, ptá se sám sebe největší hudební umělec, jaký se po Stamicovi v Brodě narodil.

Ivo Havlík