Eva Bechyňová se narodila 18. října 1928 v Horním Studenci, kde vyrůstala, chodila do školy, a kde prožívala i první krůčky „na prknech, co znamenají svět". Od dětství ji přitahovala vůně líčidel a barevnost jevištních světel. Nestala se sice profesionální herečkou ani režisérkou, vystudovala pedagogickou školu, aby z ní mohla být paní učitelka, ale ochotnickému divadlu zůstala věrná. Kvůli svým politickým postojům, které se zásadně neslučovaly s tehdejším režimem, zakusila i vězení. V Přibyslavi sice pracovala jako dělnice v tkalcovnách, ale divadlo neopustila. Začala sama od roku 1958 opět režírovat. Pod jejím vedením nastudoval soubor nejednu zajímavou hru (Romeo, Julie a tma; Princezna se zlatou hvězdou; Chudák manžel). Ovšem pro její politické postoje jí byla tato činnost brzy zakázána.

V roce 1969 se nakrátko k práci v ochotnickém divadle vrátila. Spolupracovala s Jiřinou Šillerovou na inscenaci pohádky Sůl nad zlato, kterou tehdy nastudovali členové nově vznikajícího dětského divadelního souboru při školní družině. Ale v době normalizace, počátkem 70. let minulého století, jí byla tato spolupráce opět znemožněna. Ovšem práce v pěveckém sboru jí zakázána nebyla. Dokonce se jí přes všechny potíže podařilo opět vyučovat. Sice ne na klasické škole, ale na ZUŠ v Havlíčkově Brodě, kde vyučovala zpěv a klavír. Zároveň studovala a úspěšně dokončila Státní konzervatoř v Praze, aby získala odpovídající vzdělání.

Teprve v první polovině 80. let minulého století, kdy docházelo k pozvolnému uvolňování politické situace, byla vedením města a tehdejším Okresním kulturním střediskem v Havlíčkově Brodě požádána, zda by se nepokusila znovu obnovit činnost přibyslavského ochotnického souboru.

Jako učitelka zpěvu vychovala celou řadu dobrých hudebníků a zpěváků, kteří se úspěšně uplatňují na operní profesionální scéně (Monika Brychtová, Jana Wallingerová, Ondřej Štefáček a mnoho dalších). Jako porotce působila na mnoha regionálních i celostátních pěveckých a divadelních přehlídkách a soutěžích. Spolupracovala s režisérkou Lídou Honzovou z Havlíčkova Brodu a s dirigentem a sbormistrem pěveckého sboru Gaudeamus MUDr. Milanem Bohanesem ze Světlé nad Sázavou. V roce 1997 – 2000 se spolupodílela na provedení velmi zdařilých oper a operet (V Studni, Cikánský baron, Polská krev), které mohli zhlédnout diváci nejen východočeského regionu.

Roku 2007 získala zlatý odznak J. K. Tyla za celoživotní věrnost ochotnickému divadlu a dlouholetý osobní přínos jeho budování na Havlíčkobrodsku. Třebaže již nerežírovala dlouhou dobu, velice aktivně spolupracovala na dalších inscenacích divadelního souboru, který v současnosti nese název Furiant. Před třemi lety, v roce 2014, byla Evě Bechyňové po zásluze udělena cena města Přibyslav.