Meteorologové nemají parťáka, jediným společníkem Šlezingera v jeho desáté silvestrovsko-novoroční službě za sebou byla fenka Barča, která nahradila dřívějšího psa Dona.

Na jaře uplyne 60 let od zahájení profesionálního měření teplot a srážek a soustavného sledování počasí na odborném pracovišti, které bylo v roce 1953 vybudováno na okraji Přibyslavi a v dohledu vesničky Hřiště.

„Nejchladnější Silvestr v historii naší stanice byl v roce 1996 - mínus 20,8 stupňů Celsia a při zemi dokonce mínus 23,1 stupňů. Naopak, nejteplejší závěrečný den roku jsme tady prožili v roce 1978, rtuť teploměru tehdy přesáhla bod mrazu o víc než 10 stupňů," řekl včera ráno Deníku meteorolog.

V Přibyslavi je chladněji než ve Svratouchu

„Nám nejbližší profesionální stanice je ve Svratouchu, nejteplejší Silvestr tam byl rovněž v roce 1978 (plus 7,2 st. C) a nejstudenější také v roce 1996 (mínus 15,8 stupňů). „Je to důkaz, že oproti jiným koutům Vysočiny v Přibyslavi bývá chladněji, i když město na zemské hranici a v půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou stojí níže, než výše položený Svratouch," srovnává Josef Šlezinger přibyslavské klima s místem, které se v minulosti proslavilo rychlobruslařským oválem s přírodním ledem.

Letos bez sněhu, jindy až půl metru

Rozsáhlou travnatou letištní plochu, která je z oken meteorologické stanice vidět jako na dlani, včera dopoledne jenom velmi řídce pokrývala slaboučká a nesouvislá vrstva sněhu. Žádná ladovská zima, jak zpívá Jarek Nohavica.

„Do hlubokého sněhu silvestrovské rachejtle padaly v letech 1962, 1967, 1969 a 2001. Výška bílé pokrývky se tehdy pohybovala od jednatřiceti do devětačtyřiceti centimetrů," prolistoval knihy záznamů muž, který se těší, že po sedmi dnech nonstop služby dnes odjede k rodině. Domů nemá nijak blízko - bydlí ve městě Vamberk v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Ivo Havlík