Doba, kdy se rodiče o táborovém životě dozvěděli pouze z dopisů dětí, už je ta tam. Táboroví vedoucí se dnes musí potýkat s otázkami, zda zakázat, či nezakázat mobilní telefony, ale i tím, jak využívat sociální sítě. O jejich využití má jasno třeba Jan Burda, předseda Rady dětí a mládeže Kraje Vysočiny, který stojí za úspěšnou třebíčskou organizací Tábory s Hrubínkou: „Mám na to jednoduchý recept – připravit dětem tak zajímavý program, aby si na mobil ani nevzpomněly.“

Potvrdil však, že zájem o informovanost ze strany rodičů se zvedá. „Rodiče se určitě více ptají, a je to dobře. Je to jedna z věcí, která se změnila, protože s moderními technologiemi je možné o dění na táboře informovat téměř on-line. Rodiče se tak mohou například podívat na fotky z předchozího táborového dne a vědět, že jejich děti jsou v pořádku,“ uvedl Burda.

Vedle táborového dění se tak rodiče více zajímají třeba o možnost diet a speciálního stravování. „Vozíme jídlo z nemocnice i restaurací, takže pokud je potřeba, není problém objednat například jídlo bez lepku. Svačinky si navíc připravujeme sami,“ představila možnosti Juliána Sedláková, vedoucí příměstského tábora jednoty Orel.

Že se tábory i táborníci mění potvrdila Květuše Cempírková z havlíčkobrodského AZ Centra: „Musíme hledat nové metody a prostředky k zabavení dětí. Pokoušíme se je více vtáhnout do her a soutěží, užít si svůj volný čas a čas věnovat nejen sobě, ale také kamarádům, kteří jsou celý týden s nimi.“ Většina vedoucích se proto shoduje, že je lepší telefony zakázat. „Pro děti je třeba čtrnáct dní v lese bez mobilu a s partou kamarádů úžasný čas. A zdá se, že si to rodiče začínají uvědomovat čím dál tím více,“ dodal Burda.

O tábory je již po několik sezón velký zájem, do vedení se však pravidelně dostávají ty příměstské, tedy tábory s docházkou na spaní domů. „Mám pocit, že obliba táborů v posledních letech narůstá. Velký zájem je jak o pobytové, tak zejména ty příměstské,“ potvrdil Jan Burda.

Stejně je na tom i havlíčkobrodské AZ Centrum, které taktéž hlásí větší oblibu příměstských táborů: „Naše organizace jich nabízí každý rok o něco více a máme je všechny do posledního místa obsazené. V letošním roce jsme nabízeli čtyři pobytové, a dokonce devět táborů příměstských,“ shrnula letošní sezónu Květuše Cempírková, pedagožka brodského AZ Centra.

Za oblibou příměstských táborů stojí jednak nižší cena než u těch pobytových, ale i fakt, že na příměstské tábory se dostanou i mladší děti. „Zaměřujeme se hlavně na děti prvního stupně, ale chodí k nám třeba i pětileté, když jsou šikovné,“ uvedla Juliána Sedláková z brodské jednoty Orel. Právě ta se na „příměšťáky“ zaměřuje v Havlíčkově Brodě a Ledči nad Sázavou.

Příměstské tábory vyhovují i rodičům, kteří pro děti nemají hlídání a potřebují zaplnit volný čas dítěte o prázdninách. „Některé děti k nám chodí třeba i celé čtyři týdny,“ souhlasila Sedláková.

Díky táborům děti poznají mnoho nových kamarádů a získají i nové zkušenosti. Slovy Jana Burdy: „Nechceme jen dětem vyplnit volný čas během prázdnin nebo víkendů, chceme je připravit na budoucnost.“

Pavlína Rázlová