VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michaela Šrámková: Drobná dívenka, ve které ale dřímá velký muzikantský talent

Havlíčkův Brod – Malá drobná dívenka, ve které ale viditelně dříme veliký muzikantský talent.

14.2.2015
SDÍLEJ:

Michaela Šrámková s učitelkou Ivanou Laštovičkovou (vpravo) a maminkou Jiřinou, která jí v hudební dráze od počátku podporuje.Foto: Deník/Štěpánka Saadouni

Michaela Šrámková z Havlíčkova Brodu navštěvuje v současné době Základní uměleckou školu na Smetanově náměstí, třídu hry na akordeon učitelky Ivany Laštovičkové. Michaele je jen deset let, ale už má za sebou úspěchy v prestižních hudebních soutěžích s mezinárodní účastí, doma i v zahraničí.

Jak dlouho už Míša u vás hraje na akordeon?
Míša Šrámková hraje na akordeon už čtyři roky, s hraním začala již v mateřské škole. Pamatuji se, že chodila jako pětiletá na koncerty s rodiči, kde její sestra hrála na kytaru, a akordeon se jí zalíbil.

Když k vám do třídy přijde nový žák, zkoušíte, zda se pro vybraný nástroj hodí?
Když přijímám nového žáka, samozřejmě zkouším, jak má rozvinutý hudební sluch a rytmus. Dispozice tělesné jsou důležité, ale nejsou podmínkou. I velice drobné dítě se s odlehčeným nástrojem může naučit velmi kvalitně hrát.

Když Míša přišla poprvé, byla něčím výjimečná?
Byla maličká. Ale na první pohled bylo na Míše znát, že je šikovná, muzikální, má cit pro rytmus. Postupně se ukázalo, že je navíc ohromně pracovitá, velice skromná a má doma skvělé rodinné zázemí, které se umí obětovat pro Míši hudební rozvoj. Michalka cvičí na akordeon jednu až dvě hodiny denně, před velkou soutěží dokáže např. o prázdninách i hodinu přidat, aby stačila starším soupeřům. Míša už dnes hraje na svůj věk poměrně náročné skladby, ale na druhou stranu umí zaujmout i lidovou písničkou, populárními skladbami a písněmi.

Míša je přes svůj talent desetiletá dívenka. Stalo se někdy, že by přišla nepřipravená nebo jste ji musela napomenout, že málo cvičila?
V současné době mi chodí v ZUŠ na hodiny asi 25 dětí, ale Michalka je jedna z nejsvědomitějších. U Míši se nikdy nestalo, že by přišla nepřipravená nebo že by bylo znát, že doma moc necvičí. Pokud si není jistá cvičením (např. kvůli nemoci), vždy se omluví. Je příkladem svědomitého, pracovitého, ale současně skromného dítěte s velkým talentem.

Můžete prozradit, kolik cen v hudebních soutěžích už Míša posbírala a na jaké soutěže se chystáte letos?
Míša se zúčastnila již mnohých mezinárodních soutěží, kde získala 5x první cenu, z toho 2x s absolutním vítězstvím a pohárem vítěze kategorie, 1x získala druhou cenu, 1x třetí cenu, 1x čestné uznání. Mnohé ze soutěží mají mezinárodní uznání a sjíždějí se na ně nejlepší hráči Evropy – např. Mezinárodní akordeonová soutěž ve slovenském Popradě. V roce 2014 byla Míša jako nejmladší účastnice uměleckého oboru nominována na Talent Vysočiny. V roce 2015 bychom se rádi s Michalkou zúčastnili mezinárodních akordeonových soutěží v chorvatské Pule, ve slovenských Rajeckých Teplicích, v Ostravě a v Praze.

Myslíte, že by se Míša mohla do budoucna věnovat hudbě profesionálně?
Záleží jenom na ní, jestli bude chtít. Talent, píli, pokoru a snahu učit se neustále od druhých (i po velkých vlastních úspěších) rozhodně má. Ovšem prosadit se v současné době jako profesionální hudebník není nic jednoduchého, obzvlášť s akordeonem na koncertní dráze. Ale znám akordeonisty – i žáky z naší školy, kteří se chytli velice dobře. Záleží jenom na Míše, jakou bude mít představu do budoucna.

Svůj možná vůbec první rozhovor tisku poskytla talentovaná hudebnice Michaela ve společnosti maminky Jiřiny. Byla stejná, jako bývá během svých koncertů na jevišti. Milá, nebojácná a bezprostřední.

Míšo, vzpomeneš si ještě, co bylo hlavní důvod, že sis vybrala zrovna hru na akordeon, nástroj, který vypadá náročně už na první pohled?
Moje sestra hraje na kytaru a od mala jsem se chodila dívat na její koncerty. Hrály tam děti i na harmoniku a mně se to strašně líbilo. Hrála tam i dcera naší paní učitelky a já jsem si přála, abych i já jednou takhle uměla hrát.

Paní učitelka prozradila, že hraješ už od mateřské školy.
Hraju už od šesti let, maminka i babička vždycky chtěly, abych uměla hrát na nějaký nástroj. Mamince se líbila harmonika a babičce housle.

Co nakonec rozhodlo, že to bude zrovna harmonika?
Nakonec to byla harmonika, protože maminka prohlásila, že než se naučím hrát na housle tak, aby se to dalo poslouchat, bude to trvat strašně dlouho.

Když jsi přišla na první hodinu, měla jsi trému?
Trému jsem neměla vůbec, vlastně jsem si jen sedla, vzala harmoniku do ruky a už jsem hrála. Nejdřív jen lehké lidové písničky, pak jsme přešli na náročnější skladby.

Vzala jsi harmoniku poprvé do ruky a hned jsi hrála, to myslíš vážně?
Ivana Laštovičková: Ano, Míša hned hrála, možná to vypadá zvláštně, ale já to tak se svými žáky dělám. Když přijdou na první hodinu, dostanou nástroj do ruky a naučí se písničku Halí, belí. Na druhé hodině dostanou další písničku a samozřejmě i cvičení. Písničky jsou nejlepší prostředek na to, aby se děti naučily doma rády cvičit.

Na vystoupení chodíš s krásně růžovou harmonikou. Vybrala sis ji sama?
Ta, na kterou hraju na vystoupeních, není moje. Já mám vlastně harmoniky dvě. Jednu mám doma, na té cvičím, ta je modrá. Na hodinách si harmoniku půjčuji, to je ta růžová, ale ta je školní.

Jak dlouho doma cvičíš? Chce se ti pokaždé hrát, i když jsou prázdniny, venku je sluníčko…
Doma cvičím pravidelně tak jednu až dvě hodiny denně. Cvičím taky o prázdninách, no někdy se mi nechce, ale pak se přemůžu, mě hraní moc baví.

Máš i jiné zájmy, kromě muziky?
Chodím do ZUŠ na zpěv, na plavání, tancuju orientální tance. Cvičím zumbu, prostě mám ráda pohyb.

A dá se to stihnout? Když k tomu připočítáme školu..
Dá se to stihnout, ale někdy dost těžko.

Míšo, jezdíš už na mezinárodní hudební soutěže. Je tam velká konkurence?
Například na soutěži v Chorvatsku nás bylo jenom v mojí kategorii asi tak dvacet až třicet dětí, možná víc, a v celé soutěži je muzikantů spousta, já to nepočítám.

Máš mezi soutěžícími nějaké kamarády? Na takových akcích jde asi o hodně, chovají se tam k sobě děti hezky, nebo už spolu soupeří?
Od naší paní učitelky jezdí na soutěže i jiné děti, a to jsou mí kamarádi a držíme si navzájem palce. S ostatními dětmi na soutěžích se moc nebavím, není tam na to ani dostatek času, ale s tím, že by se ke mně choval někdo ošklivě, jsem se nesetkala.

Ivana Laštovičková: Já žáky vedu k tomu, aby se i na soutěžích chovali k ostatním slušně, aby se učili jeden od druhého. Jezdíme na soutěže čerpat zkušenosti a hrát kvalitní hudbu, kterou můžeme předvést jako Češi. Nejezdíme pro vítězství. A pokud dítě a rodiče tuto ideu přijmou, většinou se daří a následně se získávají i ceny. Takže na konci bývají spokojeni všichni.

Máš ,Míšo, před soutěží nějaké svoje zvyky? Vozíš si třeba s sebou talismany pro štěstí?
Mamka mi vždycky koupí před vystoupením čokoládu. Žádné talismany pro štěstí nemám.

Dostáváš od rodičů nějakou odměnu za výhru? Ano, ale dostávám ji ne za to, že jsem vyhrála cenu, ale za to, že jsem hrála dobře.

Jaké skladby hraješ nejraději? Dá to velkou práci naučit se celou skladbu zpaměti?
Hraju vážnou muziku, ale také písničky, různé skladby, nejraději mám vlastně vždycky tu skladbu, která je nová, kterou zrovna cvičím. Ze začátku hraju podle not, než se to pořádně naučím a když je skladba hotová, tak se ji můžu učit nazpaměť, to už jde rychle, trvá to asi čtrnáct dní. Pak ji už můžu hrát nazpaměť na vystoupení nebo na soutěži. Teď třeba zkoušíme novou skladbu, jmenuje se to Cikánský tanec

Na vystoupeních hraješ nejen vážnou muziku, ale také populární hudbu. Máš nějaké oblíbené muzikanty nebo zpěváky?
K mým oblíbeným patří třeba Jakub Smolík, Petr Muk, Lucka Vondráčková, Tomáš Klus…

Máš nějaké hudební vzory? Někoho, komu by ses chtěla podobat, až budeš jednou velká?
Zatím nemám žádný svůj velký vzor, ale jednou bych chtěla umět hrát jako dcera paní učitelky, Markéta Laštovičková je dneska už na konzervatoři.

Dovedeš si představit, že i ty bys jednou šla na takovou konzervatoř?
Jednou bych si to asi přála, ale zatím si to ještě nedokážu představit.

Kdo je Michaela Šrámková
Narozena v Havlíčkově Brodě, 14. 11. 2004
Navštěvuje ZŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod
soutěžní úspěchy
Mezinárodní akordeonová soutěž v Rajeckých Teplicích, Slovensko:
3x první cena, z toho 1x s absolutním vítězstvím a pohárem vítěze kategorie (r.2012, 2013, 2014)
Mezinárodní akordeonová soutěž v Pule, Chorvatsko:
1x první cena s pohárem vítěze kategorie – kategorie do 9 let (r 2013)
1x druhá cena– kategorie do 11 let (r. 2014)
Mezinárodní akordeonová soutěž v Popradě, Slovensko:
Čestné uznání – kategorie do 12 let (r. 2014)
Mezinárodní akordeonová soutěž v Ostravě:
1x třetí cena – kategorie do 9 let (r. 2013)
1x první cena – kategorie do 12 let (r. 2014)
Nominace na Talent Vysočiny – rok 2014

Autor: Štěpánka Saadouni

14.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Volební komise v Přibyslavi.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Co si zvolíme, to budeme mít, říká nejslavnější český vězeň

Havlíčkův Brod – Pane Kajínku, mohu se s vámi vyfotografovat? Jak se z vězně stane celebrita? V roli spisovatele se představil na 27. Podzimním knižním veletrhu nejslavnější český vězeň Jiří Kajínek.

Monarchista: Velké změny nečekám, volby jsou hra pro lid

Pohleď – „Nevěřím, že volby přinesou výrazné změny,“ konstatoval starosta obce Pohleď na Havlíčkobrodsku, Jindřich Holub. Ten se nijak netají sympatiemi k bývalému Rakousku-Uhersku, je přesvědčeným monarchistou a zastáncem strany Koruna česká, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska.

Za seniory s urnou. Paní Marie nevynechala jediné volby

Havlíčkův Brod – Více než hodinu ukázněně čekali v první den voleb před večeří na příchod volební komise obyvatelé Domova pro seniory Havlíčkův Brod v ulici Husova.

Spisovatelka Petra Braunová: Nevolím, není koho

Havlíčkobrodsko – Volební maraton odstartoval v pátek s úderem druhé hodiny odpoledne. K urnám se vydali optimisté i pesimisté, prvovoliči i senioři. Našli se ale i tací, kteří se rozhodli voleb neúčastnit a dát, dle svých slov, přednost něčemu užitečnějšímu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení