Unikátní objev učinili archeologové v okolí havlíčkobrodského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pozemku našli několik šachtových masových hrobů. Mohou to být ale také nemusejí ostatky obětí husitské bitvy o Brod z ledna roku 1422. Poslední slovo bude mít antropolog.

Kéž by se úžasný objev potvrdil. To si přeje místostarosta Brodu a nadšený historik Libor Honzárek. „Letos je to už celých šest set let, kdy husité zničili tehdejší Německý Brod a pobili tisíce lidí," dodává na vysvětlenou. Že odborníci našli možná ostatky padlých z husitské bitvy, je podle archeologa Jana Viznera ze společnosti Archaia spíš dílo náhody.

Archeologové provádějí u kostela takzvaný záchranný výzkum. Pracují pouze v místě, kudy povede obnova parku Budoucnost. Striktně se drží linie stavby. Stačilo naplánovat obnovu parku jinak a hroby se nemusely objevit vůbec. Archeologové našli tři. Největší měl něco přes tři metry na šířku. Není vyloučené, že jich je na místě mezi kostelem a budovou AZ Centra daleko víc.

Ostatků jsou stovky. Spočívají v bednách. Některé pošlou archeologové na posouzení patologům. „Nechci zatím jednoznačně tvrdit, že jde o padlé z husitských válek, aby se mi kolegové pak nesmáli. Ale ledacos tomu nasvědčuje,“ říká Vizner a nechává nahlédnout do beden.

Je to už jen změť kostí různé velikosti, těla nepřipomínají. Podle Viznera proto, že se jednalo nejspíš o takzvané sekundární hroby. „Představme si situaci. Je po bitvě, všude leží stovky mrtvých, půda je v lednu zmrzlá. Mrtvé je třeba pohřbít, aby se zabránilo epidemii. Tak lidé, kteří v Brodě zbyli, vykopou někde mimo město narychlo mělké hromadné hroby a těla do nich pochovají,“ popisuje archeolog možný scénář.

Uplyne několik let, život se vrací do starých kolejí. Obyvatelé Brodu si vzpomenou, že někde v okolí města leží jejich mrtví předkové, sousedé, příbuzní, obránci i útočníci. „Tak se rozhodnou pohřbít těla tam, kam patří. Do posvěcené půdy na hřbitově u kostela. Ale to už nejsou těla. Jen kosti, které hrobník nasype do hromadných šachet,“ dodává archeolog.

Takovému scénáři nasvědčuje podle Viznera i fakt, že se mezi kostmi lidí našel i koňský hnát. „Takže jde o pozůstatky po bitvě. Ve středověku by nikdo zvíře nepohřbil společně s člověkem. Po bitvě se mrtvá těla zvířecí i lidská zahrnula hromadně. Kromě toho na kostech jsou známky poškození. Odkazují na zranění v bitvě,“ dodává archeolog a ukazuje na několik kostí. Společně s kostmi objevili archeologové i keramiku, které se v jejich slangu říká šedý mor a původem patří do patnáctého století.

Objevy u kostela Nanebevzetí Panny Marie fascinují Tomáše Holendu z Okrašlovacího spolku Budoucnost. „Uděláme besedu s archeology,“ plánuje Holenda. Podle Viznera jsou kosterní pozůstatky laicky vděčné téma, ale archeologové našli v místě i další unikáty z brodského středověku. „Například původní staré hradby z doby Karla čtvrtého. Dále je kolem kostela několik kamenných staveb, s jejichž účelem si nevíme rady,“ povzdechne si archeolog.

Jak vzápětí dodá, možná nejde o žádnou záhadu. „My se díváme na to, co z minulosti zbylo pohledem člověka jedenadvacátého století. Ale tehdy to bylo jinak. Není vyloučené, že záhadné stavby na hřbitově nemusí být kaple, ale jsou ryze světského původu. Například přístavek na nářadí pro hrobníka,“ poznamená Vizner.

Při opravách parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě našli archeologové hromadné hroby. | Video: Deník/Štěpánka Saadouni

Archeologové pracují v přední části parku Budoucnost asi tři týdny. Na místě budou zřejmě ještě tři týdny.

Zničení Německého Brodu

* V prvních lednových dnech roku 1422 se v okolí Německého Brodu odehrála závěrečná bitva druhé křížové výpravy proti husitům zorganizovaná uherským a českým králem Zikmundem Lucemburským. Vyvrcholila 9. a 10. ledna 1422. Křižácké oddíly prchaly po prohrané bitvě u Habrů na jih a katolický Brod pro ně skýtal jistou ochranu před Žižkovými vojsky.

* Žižka na město zaútočil. Husité město dobyli, a to 10. ledna prakticky celé lehlo popelem, padly až dva tisíce lidí.

Zdroj: Historie města