Podle manažerky MAS Jaromíry Valehrachové problém způsobila byrokracie úředníků z Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo naopak tvrdí, že MAS obecně nesplňují potřebný standard.

„MAS Železné hory má za úkol hlavně připravovat strategii rozvoje území, podporovat smysluplné aktivity, a to jak organizačně, tak i vyhledáváním možných finančních zdrojů a tyto finanční zdroje i získávat," popsal poslání MAS chotěbořský starosta Tomáš Škaryd.

Kancelář MAS má v Chotěboři podle starosty dva administrativní pracovníky, ovšem financovat její provoz se pro město stalo do budoucna náročnou záležitostí.

„Dočerpali jsme kontokorent na provozní režii," vysvětlil starosta a nastínil způsob, jak se s nastalou situací vyrovnat.

POMOCI BY MĚLY OBCE

„Sníží se pracovní úvazky, takže místo dvou zaměstnanců bude v kanceláři MAS jen jeden. Navíc by na provoz měly přispívat i obce sdružené na území MAS, a to částkou deset korun na jednoho občana a rok," konstatoval Škaryd.

Jak upřesnil, mohou v současné době čerpat finance z všemožných výzev a dotačních titulů nejenom místní akční skupiny, ale také různé neziskové organizace, spolky i podnikatelé.

„Bohužel je to pravda," potvrdila informaci manažerka MAS Podhůří Železných hor Jaromíra Valehrachová a nijak netajila rozhořčení. Jak zdůraznila, při této příležitosti je třeba zmínit, že vina za nedostatek peněz neleží na straně MAS, ale tristní stav zavinili ministerští úředníci a jejich nesmyslné byrokratické požadavky. „Ministerstvo pro místní rozvoj, jakožto administrátor financí pro MAS a financí transformovaných přes MAS do regionu, kdy jen pro Vysočinu je to více než miliarda korun, se nachází v těžkém časovém skluzu. Ten si ministerští úředníci způsobují sami generováním naprosto nesmyslných požadavků. Každá MAS musí vypracovat Strategii rozvoje regionu do podrobností, které v časovém horizontu 7 let jsou naprosto nesmyslné," vysvětlila Valehrachová.

Tento až několika set stránkový dokument pak podle manažerky Valehrachové kontroluje více jak půl roku v několika vlnách asi patnáct lidí z ministerstev.

„A to jen proto, když už ho nakonec schválí, aby se stal neaktuální. Dokument pak v podstatě není pro nikoho potřebný. Myslím, že kdyby se Havlíček probudil, tak by byl zděšen," konstatovala manažerka. Jak dodala, dostává Česko v Evropě do pozice hlupáků, kterým někdo nabízí peníze a oni je neumí ani zvednout ze země. „EU se otřásá v základech a vyplácení peněz do regionu visí na dokumentu, který popisuje triviální věci a řeší problémy typu, vysvětlete co je to škola řemesel," posteskla si.

Se stejným problémem se letos potýkají místní akční skupiny v celé republice. Podle mluvčího Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Viléma Frčka Evropská komise v tomto programovém období pro místní akční skupiny garantuje nemalé peníze. Tudíž zcela logicky očekává kvalitu.

„Nejedná se ale o žádný bianco šek. Skupiny se potýkají s nekvalitními strategiemi a následně si stěžují," zdůraznil Frček s tím, že od samého počátku jim přitom nabízí naše ministerstvo pomocnou ruku a poradenství.

KVALITA NA PRVNÍM MÍSTĚ

„Po hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti jsou strategie předány řídicím orgánům programů, tedy ostatním ministerstvům, z nichž má být strategie podpořena. Ty následně strategie hodnotí a schvalují. Zásadní podmínkou je, aby pro dané území byla zpracována vysoce kvalitní integrovaná strategie. Bez kvalitní integrované strategie území žádné prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů nedostane, o čemž byly MAS od počátku informovány," vysvětlil celý proces mluvčí.

První výzva na předkládání žádostí o podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje byla vyhlášena 1. srpna 2015, druhá výzva byla vyhlášena 11. května 2016, příjem žádostí potrvá do 31. října 2016.

„Pevně věříme, že se místní akčním skupinám podaří předložit opravdu kvalitní strategie, které budou následně implementovány a naplní očekávání, které Česká republika do tohoto nástroje vkládá," zdůraznil mluvčí.

Jak je to s podporou MAS?
Podpora administrativní činnosti Místních akčních skupin je podmíněna schválením strategie CLLD, některé výdaje (například mzdové) jsou způsobilé zpětně od 1. 1. 2015. Žádost o podporu je však možné podat již v průběhu procesu hodnocení strategií. Místní akční skupina může využít kombinovaného financování, příjemce podává průběžně uhrazené i neuhrazené faktury, daňové doklady a další účetní doklady, vztahující se k realizaci projektu. Po jejich ověření obdrží Místní akční skupiny finanční prostředky na úhradu dodavatelům. Místní akční skupiny se podílí na výdajích na svůj provoz pěti procenty z vlastních zdrojů.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR