Soutěž pořádá Okrašlovací spolek Budoucnost. Cenu získala Kristýna Bláhová ze zdravotnické školy a Dorota Bouchalová z gymnázia. Další ocenění si odnesli David Škaryd (SZŠ), Kateřina Hejkalová (GHB), Lucie Vacková (SZŠ), Lucie Klementová (GHB) a další. Všechny práce budou časem vyvěšeny na webových stránkách Okrašlovacího spolku.

František Drašner (14.9.1943 v Solnici u Rychnova nad Kněžnou) se celý svůj život zajímal o regionální dějiny. Od mládí chtěl být archivářem či muzejníkem. Ke studiu archivářství mu však byl zamezen přístup, jako syn živnostníka - pekaře neměl patřičný třídní původ. A tak se přes dělníka, archivního praktikanta, požárního statika stal nakonec po své matce učitelem, několik let i školním inspektorem.

Po vystudování Pedagogické fakulty v Hradci Králové přišel na Vysočinu. Působil na základních školách v Lipnici nad Sázavou, Krásné Hoře, Okrouhlici, ve Světlé nad Sázavou a Svinném u Chotěboře. Stěžejními předměty v jeho povolání mu byl dějepis, zeměpis a výtvarná výchova. Svoji mimoškolní činnost obohacoval prací s dětmi, vedl je v turistických, vlastivědných a šachových kroužcích. Jeho zálibami bylo cestování a šachy, dříve orientační běh. Své celoživotní lásce, regionální historii, se naplno začal věnovat až poté, co ze zdravotních důvodů odešel do důchodu.

Od roku 1967 se zajímal o události v Číhošti. V roce 1990 a 2002 vydal dvě knížky "Číhošťský zázrak", z níž druhá dopodrobna a pravdivě vysvětluje příčiny mučednické smrti P.Josefa Toufara i jí předcházející pohyby křížku. Během roku 2003 vydal další knihy: "Ohně na Vysočině" - popisují násilnou kolektivizaci v obci Olešná na Havlíčkobrodsku, "Karel Havlíček Borovský na Vysočině" - v níž velmi detailně seznamuje čtenáře s osudy jednoho z největších Čechů v našem regionu. Při své práci důsledně uplatňuje použití archivních pramenů, které doplňuje významným svědectvím pamětníků. František Drašner zemřel dne 13.6.2006.

Knihu "Havlíčkobrodský poutník" však již autor neviděl v konečné knižní podobě. Poslední publikaci "Partyzánský výsadek Mistr Jan Hus" vydala po autorově smrti jeho dcera Martina Krejčiříková, která cítila povinnost zveřejnit již zpracovaný text o problematice partyzánského odboje u Leškovic na Vysočině, k níž František Drašner sbíral materiály již od 60. let minulého století.

František Drašner tak svojí celoživotní činností obohatil tu nejcennější a nejtrvalejší část české kultury - tedy kultury, skutečně hodné toho jména, která nezávisí na slávě a penězích, ale vyplývá z úžasného úsilí skromných osobností, které většinou dojdou svého uznání až s odstupem času.