Jednou za čtrnáct dní navštěvuje gymnázium v Chotěboři psycholog. Jeho rady a pomoc jsou pro studenty stále potřebnější. Drtí je strach ze zkoušek, rodinné problémy, tlak okolí a obavy o budoucí zaměstnání. Covid situaci jen zhoršil. V ostatních školách na Vysočině je to podobné. Dospívající nezvládají stres.

Podle výchovné poradkyně gymnázia v Chotěboři Marcely Chalupové chodí psycholog do gymnázia už víc než šest let pravidelně. „Studenti s ním konzultují svoje starosti. Dětí, které potřebují pomoc ovšem neustále přibývá. Mají problémy a chtějí se někomu svěřit,“ řekla výchovná poradkyně.

Podle jejích zkušeností studenty trápí starosti se školou, rodinné problémy, mají osobní trápení a deprese. Vrcholem všeho byl covid. „Ale dát do přímé souvislosti covid a potřebu větší konzultace s psychologem by bylo zavádějící. Ten stav je totiž dlouhodobý,“ dodala Chalupová.

Konkrétní kritické projevy deprese či úzkosti u dětí a mládeže:

• Izolace od kolektivu
• Přehnaný strach ze školy
• Časté útěky do virtuálního světa her a sociálních sítí
• Návaly agresivity
• Apatie
• Netypické chování (krádeže, vandalství)
• Sebepoškozování
• Nadměrné vyčerpání
• Změněný vztah k jídlu
• Konzumace návykových látek
• Zažívací problémy
• Poruchy spánku
• Bolesti hlavy či zad bez konkrétního nálezu

Zdroj:Adicare Psychiatrická klinika

Stále víc mladých lidí, studenty nevyjímaje, trpí duševními problémy. To potvrdil i jihlavský psychiatr Miroslav Skačáni.

„Počet mladých lidí na hranici dospělosti, kteří potřebují odbornou pomoc, skutečně roste. Působí na ně negativně vnější okolnosti. Oni ten tlak nedovedou zvládnout,“ konstatoval psychiatr.

Jak dodal, je rozdíl mezi mladými dospívajícími a generací starších, která už něco zažila a je vůči tlakům zvenku odolnější. „Dospívající se musejí vyrovnat nejen se zvyšujícími se nároky na ně samotné, ale aktuálně s tak náročnými situacemi jako je hrozba války, inflace, nebo covid a nezvládají to,“ poznamenal Skačáni.

Pomoc psychologa využívají i studenti gymnázia Třebíč. Podle ředitelky školy Alice Burešové má psycholožka ve škole konzultační hodiny. „Neděláme podrobné kontroly. Jde o ochranu soukromí a důvěru. Ale všímáme si, že počty studentů, kteří se na psycholožku obracejí, stále stoupají,“ potvrdila Burešová. Jak dodala, v několika případech se dokonce stalo, že psycholog už nestačil. „Potřebovali jsme specialistu psychiatra. Jenže je to problém. Ordinace psychiatrů jsou přeplněné a čekací doby dlouhé,“ konstatovala ředitelka.

Miroslav Janeček z Havlíčkova Brodu patří k dříve narozeným. Nad funkcí psychologů ve školách kroutí hlavou. „Obávám se, že tahle generace je poněkud labilní a hroutí se při sebemenším problému. Mají štěstí, že už není povinná vojna, to by bylo žalob a psychického zhroucení. Možná za to ale může naše generace, protože mladým umetala cesty,“ konstatoval Janeček. 

Mladí to vidí jinak. Mají sklon dělat si přehnané starosti. To stresuje třeba Janečkovu vnučku, studentku střední školy Petru. „Spolužáci by se mi smáli. Mám třeba starost jestli napíšu písemku, jak dopadne zkoušení. Autoškolu jsem udělala až na třetí pokus. Doma mi opakují, že když se nebudu učit, skončím na pracáku,“ postěžovala si studentka. Jak dodala, má její generace i další psychický bič, sociální sítě. „Musíte v první řadě vypadat skvěle. Nebo třeba. Napíšete svůj názor na fejs a dostanete deset hnusných komentářů,“ dodala studentka s tím, že špatně se cítila i za covidu, kdy byla v izolaci od okolí a teď se bojí, že bude válka.