Máslo jenom v akci, jogurty ve slevě, sýry hlavně ty levné tavené nebo v akci. Tak nakupuje mléčné výrobky řada domácností. Například Dana Marková z Havlíčkova Brodu. „Je to kvůli ceně. Některé jogurty a sýry si nemůžeme dovolit kupovat, protože jsou strašně drahé, a to nejsme sociální případ. Oba chodíme do práce, ale v poslední době se dívám hlavně na ceny,“ zdůraznila žena. Dívat se na cenovky bude muset rodina Marková i nadále. Ceny mléčných výrobků do budoucna porostou, a to nejméně o sedm procent.

Proč se tak děje, vysvětlil Deníku na konferenci k 33. ročníku Mlékárenského dne v Přibyslavi Miloš Kvasnička z mlékárny v Polné. „Ceny zkrátka budou stoupat. Může za to rostoucí cena paliv, ale také rostoucí výše průměrné mzdy, kterou zvýšit musíme, jinak by nám v mlékárně na práci už nikdo nezůstal,“ konstatoval Kvasnička.

Podle Kvasničky se mlékárna, která musí zvýšit mzdu a zaplatit za energie, zákonitě ptá, kde na to vzít. „Vnitřní úspory můžete praktikovat jen do určité míry, ceny energií si sami stanovit nemůžete. Investiční úvěr na provoz dostanete, ale na mzdy vám je nikdo nedá. Zadlužit se nechceme. Tak pokud má mlékárna dál fungovat, musí zvýšit ceny směrem ke spotřebiteli, jinak to nejde,“ pokrčil rameny a dodal, že předpokládaný nárůst cen mléčných výrobků do budoucna bude asi o sedm procent.

Velké mlékárny i drobní farmáři, kteří se zpracováním mléka zabývají, se Přibyslavi setkávají už třiatřicet let. Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského to znamená, že zájem o mléčné výrobky pořád trvá, navzdory problémům, s nimiž se mlékaři potýkají.

„Nesmyslná byrokracie, malá podpora ze strany státu, evropská zelená dohoda i zcela nesmyslný systém nařízení omezujících dodávky mléka do škol,“ uvedl některé příklady s tím, že hlavně snižování porcí mléčných výrobků do škol vidí jako nesmysl. „Mléko zbytečně démonizují. Děti mléko a mléčné výrobky potřebují. Bude jim chybět vápník, stejně jako bílkoviny. Omezit je třeba sladké nápoje a cukrovinky,“ dodal Kopáček.

Uhlíková stopa

Podle Dany Večeřové z České potravinářské komory za většinu úředních nesmyslů může Evropská unie a Brusel. „To, co se na nás z Bruselu řítí, je snůška nesmyslů. Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky špatně,“ konstatovala Večeřová a uvedla některé příklady.

„Snižujeme uhlíkovou stopu, ale potraviny cestují přes půl Evropy. Certifikáty o škodlivosti emisí jsou zfalšované. Například jablka, která k nám dovezou z Nového Zélandu mají nižší uhlíkovou stopu než ta, co vypěstuje domácí sadař,“ zdůraznila s tím, že přesto mlékaři u nás přežívají, ale pořád dovedou nabízet kvalitu.

Seznam mlékáren, které na letošním ročníku mléčných slavností vystavují a další podrobnosti najdou zájemci na tomto odkazu. 

Podle radního Kraje Vysočina Pavla Hájka je Vysočina ze dvou třetin zemědělský kraj. „Dvacet procent mléka a mléčných výrobků je z Vysočiny,“ upřesnil a dodal, že kraj chce vyjít mlékárnám vstříc zavedením nového projektu, takzvaného veřejného tržiště, kde budou moci mlékárny nabízet svou produkci přímo odběratelům, například školám nebo zařízením pro seniory bez prostředníků.

Tiskovou konferencí na téma trh s mlékem a jeho budoucnost v Česku začaly v Přibyslavi tradiční Mlékárenské dny. Letos mají pořadové číslo 33.