Od sedmé hodiny ranní pomáhal řezníkovi Františku Křivohlavému, který se společně s několika kuchařkami Dětského domova v Nové Vsi staral o bezproblémový chod všech voňavých zabíjačkových operací.


Nepomáhal ale jen Roman. Se špejlováním, strouháním křenu a jablek, loupáním a krájením cibule a později i vařeného masa nebo sádla a dalšími pracemi, pomáhaly i všechny ostatní větší děti z dětského domova. A ty menší pozorovaly v doprovodu svých vychovatelek a vychovatelů všechen ten cvrkot kolem kouřících kotlů, syčících hrnců, omastkem se lesknoucích válů a dobrotami se plnících bílých talířů.


„Hlavním úkolem dětí je všechno sníst,“ usmála se ředitelka Dětského domova v Nové Vsi Etela Coufalová a dodala, že si v domově klasickou staročeskou zabíječku uspořádali opět po dlouhých pěti letech. „Chceme, aby děti, které tady s námi jsou, získaly o této tradiční akci zcela konkrétní představu. Mnohé do dneška vůbec netušily, co všechno pojem zabíjačka vlastně znamená.“


Úvodního mordovacího aktu, který potkal dva pašíky, každého o hmotnosti zhruba sto šedesáti kil, byly děti samozřejmě ušetřeny. „Naši chlapi už v pátek přivezli rozporcované prasečí půlky,“ vysvětluje paní Etela. „A František Křivohlavý připraví všechny zabíjačkové speciality. To znamená ovar, bílou i červenou kroupovou polévku, jitrnice, jelítka, tlačenky, škvarky a v neposlední řadě také řízky,“ vypočítává Coufalová.


Sobotní zabíjačky, které přálo i slunečné počasí, si ale neužívaly v Nové Vsi u Chotěboř jen děti. I dospělí si přišli na své. Živě mezi sebou klábosili o všem možném a střídmě popíjeli pivko ze soudku nebo usrkávali víno ze sklenic. Sešlo se jich přesně jedenadvacet a mnozí přišli podle Etely Coufalové ve svém pracovním volnu.


„Jsem tomu opravdu ráda. Máme jen málo příležitostí, abychom se takto potkali všichni pohromadě. Obvykle se vídáme jen na poradách,“ konstatuje Coufalová a v závěru alespoň takto - na dálku, děkuje všem příznivcům a sponzorům, díky nimž mohli pravé a nefalšované zabíjačkové hody pro děti připravit.