Pravda, ve svém rodišti je Sláma známý poněkud méně než na Těšínském Slezsku, kde dlouhou řádku let působil v justici a od Jablunkova přes Těšín až po Opavu je vzpomínán jako zapálený buditel kulturního a společenského uvědomění Slezanů.  

V Chotěboři lidé o Slámovi vědí z výrazné pamětní desky na jeho rodném domě na náměstí Trčků z Lípy; dům  byl nedávno rekonstruován na bankovní pobočku. Sláma se zde narodil v roce 1850. Studoval gymnázium v Německém Brodě a v Praze, ale maturoval až v Bratislavě, v právní vědě se vzdělal v Budapešti a titul JUDr. získal v chorvatském Záhřebu.  

Z Vysočiny až do Slezska

Do Slezska ho přivedlo právě povolání právníka, ve svých dvaatřiceti letech nastoupil místo soudce v Těšíně. Město rozložené na obou březích řeky Olzy tehdy bylo celé v hranicích Rakouska-Uherska, teprve od roku 1920 se dělí na Český Těšín a polský Těšín. Slámu zaujalo nejen z hlediska soudní praxe, ale také bohatostí historie a lidové tradice.

Napsal poutavý cestopis Vlastenecké putování po Slezsku. Knihu v Praze vydal nakladatel Jan Otto, rodák z Přibyslavi, v edici z Našich a cizích vlastí. Následovaly další historické publikace.  Pro poznání země Sláma hodně cestoval, navštivil i slezskou metropoli Vratislav. Když v ní objevil jezdeckou sochu pruského císaře Fridricha Velikého, neváhal napsat:
„V životní velikosti stojí tu vladař tento, který Prusko znamenitě zvětšil a k tomu z koruny naší vyrval drahou perlu slezskou, ponechav nám z ní jen třísky. Takže krásná Vratislavi, hlavo ztraceného Slezska, dcero slavných našich králů, sbohem buď!”  

Sláma však nezaujímá jenom politická hodnocení  slezského osudu, čtenáři přibližuje život lidových vrstev, popisuje lidové zvyky a lidový oděv. Například v roce 1886 si ve Frýdku všiml:
„Valaška, mnohými škrobenými spodnicemi obtížená, vyhlíží trochu široce. Zjev dívky po frýdecku oděné jest útlejší. Odráží-li se prospěšně a pestře bělost vrchní košilky Valaščiny od tmavých šatů, tedy zakrývá přece jen košilka tato v mnohých záhybech ňadra Valašky a prozrazuje jen nejistě jejich formu. Zašněrovaný živůtek na jasně modrých šatech Frýdečanky dodává bujným ňadrům formy půvabnější”.  

Dokument o zničených místech

„Slámova kniha o Slezsku měla ve své době nesmírný význam v tom, že posilovala vlastenecké vědomí obyvatel, upozornila na problematiku Slezska nejen pražské kruhy, ale i zahraničí. Také v dnešní době je významným dokumentem, který vypovídá o společenském dění ve Slezsku v závěru 19. století a uchovává informace o místech, která byla v pozdějších dobách díky válečným událostem a společenským změnám nenávratně zničena,” řekla na konferenci o problematice historických a vzácných knižních fondů Milada Písková.

František Sláma ve Slezsku na rodné město nezapomněl. Psal články o chotěbořských ochotnících a pověstech z jižního úpatí Železných hor. V roce 1891 byl zvolen říšským a zemským poslancem za Slezsko ve Vídni. Za první světové výálky byl pro údajnou vlastizradu odsouzen k pěti letům vězení, ale po roce ho ze Špilberku propustili.

Není bez zajímavosti, že od roku 1897 je čestným občanem města Hradec Králové. František Sláma zemřel 25. dubna 1917 v Brně a je pochován v rodinné hrobce v Chotěboři.

Ivo Havlík