Podle havlíčkobrodského historika a jednoho z organizátorů Michala Kampa je hlavním smyslem výstavy nejen lidem přiblížit nejděsivější konflikt v dějinách lidstva, ale také ukázat a popsat, jak válka probíhala na Havlíčkobrodsku.

„Výstava se skládá z šesti částí. Mapuje holokaust, regionální a obecný Protektorát, domácí, zahraničí a partyzánský odboj, květen 1945 na Havlíčkobrodsku a druhou světovou válku obecně," uvedl Kamp. Ten podotkl, že většina vystavených exponátů se pevně váže na region. „Již na začátku roku jsme oslovili několik spolků, historiků, nadšenců a především pak širokou veřejnost s tím, že k chystané výstavě uvítáme jakékoliv dobové fotografie a věci," dodal Kamp. Ten prozradil, že na výstavě je hned několik dobových předmětů, které jsou vystaveny vůbec poprvé od jejich nálezu.

Dobové předměty

„Mezi největší skvosty celé výstavy rozhodně patří například padák, který se používal ke shazování německých zásob, dochovaná a plně vybavené lékárna včetně jódové tinktury, motorka, zbraně, násada od krumpáče, která se používala v pracovním táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu a samozřejmě spousty dobových fotografií, deníků, dokumentů či oblečení," konstatoval Kamp.

Nejvíce obětí války z našeho regionu i z celého protektorátu bylo mezi židovským obyvatelstvem.

„V červnu 1942 byla drtivá většina židů z Havlíčkobrodska odvezena přes Kolín do Terezína. V Brodě setrvalo jen pár židů ze smíšených manželství, kteří byli deportováni až v roce 1945," vysvětlila historička Alena Jindrová, která připravovala část výstavy o holokaustu. Ta dodala, že židé, kteří se nesmazatelně zapsali do dějin Havlíčkova Brodu a okolí, zmizeli v plynových komorách a pecích, na pochodech smrti či zemřeli jinou brutální smrtí. Jen v Brodě padlo za oběť holocaustu více než 112 osob," řekla Jindrová.

V expozici holokaustu tak lidé mohou například spatřit deník Willyho Mahlera, který pocházel z Havlíčkova Brodu a byl žid. „Mahler byl však deportován do Terezína již v roce 1942 a od začátku svého pobytu si každý den vedl deník. Ten nikdy nebyl vydán knižně, jelikož obsahuje velké množství intimních informací, například o jeho vztahu se snoubenkou, která zůstala doma a nebyla židovka," podotkla Jindrová. Ta pokračovala, že Mahler samozřejmě vedl v Terezíně normální život včetně toho, že měl i jiné ženy.

Zajímavou částí výstavy je i sbírka dochovaných předmětů a fotografií, které popisují regionální události v květnu 1945.

„Havlíčkobrodsko vždy představovalo z dopravního hlediska důležitou lokalitu a není divu, že Němci tudy utíkali zpět do Říše v opravdu hojném počtu. Tento fakt, společně s neúspěšnou snahou si obstarat během okupace zbraně, znamenal nulovou šanci ozbrojeně povstat," řekl Kamp. Ten dodal, že z toho důvodu začal 5. květen ve všech větších městech a obcích zcela nekonfliktně.

Květen 1945 na Havlíčkobrodsku

„Lidé vyhlašovali konec Protektorátu, vyvěšovali československé vlajky, strhávali německé nápisy a podobně. Následnou reakcí nacistů bylo rozehnání davů, vyhlášení stanného práva a zatýkání," pokračoval Kamp. „Především Havlíčkův Brod a Ždírec nad Doubravou Němci potřebovali mít klidné pro svou utíkající armádu. Jako zastrašovací taktiku použili vybrané zajatce kladoucí i sebemenší odpor a ty následně brutálně zavraždili a pohřbili u Bezděkova nebo v Lázničkově stráni," vysvětlil Kamp.

Naopak většina německých vojáků co nejrychleji prchala. „Většina z nich ze sebe rychle strhávali a do příkopů odhazovali různé odznaky, medaile, uniformy, dokumenty, tedy zkrátka vše, co by je později mohlo identifikovat," popsal Kamp.

Ten podotkl, že mnoho těchto předmětů a dokumentů se podařilo krátce po válce nalézt a zachránit.

„Hned několik těchto věcí a předmětů mohou lidé spatřit na výstavě. Ta je pro muzeum v letošním roce zcela klíčová a velmi důležitá," uzavřel Kamp s tím, že pevně věří, že se návštěvníkům bude líbit.