Výstava představí Otakara Štáfla nejenom jako umělce, ale také jako neobyčejného člověka, který může být vzorem i pro další generace. Lidé se zde o něm dozví třeba to, že rád maloval v Tatrách přímo na hřebenech hor, vytvořil stovky olejových a akvarelových obrazů i grafik, režíroval jeden z prvních českých filmů a hlavně byl hrdým Broďákem, který se o své rodné město nikdy nepřestal zajímat.

„Otakar Štáfl byl naprosto neuvěřitelná osobnost. Miloval své rodné město a brodským iniciativám věnoval spoustu svého času a energie. Byl u všeho důležitého, co se v Německém Brodě, po vzniku Československa událo, ačkoli již od roku 1903, kdy zběhl z gymnaziálních studií do malířské školy Ferdinanda Engelmüllera, žil trvale v Praze,“ zmínil ředitel Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě Jiří Jedlička.

Otakar Štáfl se velkou měrou zasloužil také o postavení sochy Karla Havlíčka Borovského. „V roce 1935 spolupracoval na výstavě 200 let gymnázia a otevření muzejní expozice v Havlíčkově domě, věnované Karlu Havlíčkovi. Inicioval a spolu realizoval dosud největší havlíčkovskou výstavu v pražském Belvederu v roce 1936, vyvíjel aktivity k vybudování divadla v Brodě. To je výčet jen nejdůležitějších aktivit občana Štáfla, jimiž projevil vztah k rodnému městu. Ruku v ruce s tím jde i jeho domácí výtvarná tvorba, akvarely starých brodských uliček, olejomalby okolní krajiny, linoryty, plakáty, ex libris,“ doplnil Jiří Jedlička.

Umělecká i tvůrčí činnost Otakara Štáfla je opravdu pestrá. V roce 1913 dokonce režíroval s filmovou společností ASUM jeden z prvních českých filmů s názvem Konec milování, ve kterém si také sám zahrál. Záznam filmu uchovává Národní filmový archiv a obyvatelé Brodu by se letos mohli dočkat jeho obnovené premiéry v rámci Muzejní noci, která se uskuteční v pátek 1. června. Muzeum by ho spolu s dalšími snímky rádo promítalo na náměstí. „Otakar Štáfl režíroval a hrál i v dalších filmech jedné z prvních, které se ovšem nedochovaly.

Jako grafik a spoluorganizátor se v roce 1913 podílel na divadelním představení Národního divadla v přírodním divadle v Šárce, kde byla zhruba před 18-ti tisíci diváky uvedena Prodaná nevěsta. Jeho hlavní činností však byla ilustrace dětských knih, malování a práce grafika v nakladatelství Politika,“ uvedl ředitel Muzea Vysočiny.

Další velkou láskou Otakara Štáfla se staly Vysoké Tatry. „V Tatrách Štáfl inicioval první letecké natáčení Vysokých Tater. Film Aeroplánem nad Tatrami získal v roce 1931 na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách cenu Grand prix,“ doplnil Jiří Jedlička. Se svojí druhou ženou Vlastou, která byla vynikající horolezkyní, spisovatelkou pohádek a dívčích románů, Štáfl trávil ve Vysokých Tatrách téměř polovinu roku.

„Vlasta lezla po skalách a Otakar lezl navíc ještě s malířským náčiním, aby mohl zachycovat vrcholky Tater a pohledy do hlubokých údolí. Oba byli také svědky řady neštěstí svých kamarádů horolezců a zřejmě tam byl počátek jejich aktivity na založení symbolického cintorínu – hřbitova obětí hor,“ zmínil Jiří Jedlička další zajímavost ze Štáflova života.. Spolu s dalšími dobrovolníky z Čech i Slovenska se podařilo vystavět kapličku s padesátkou detvanských křížů a symbolický hřbitov se jmény obětí, který je na svém místě doposud. Hřbitov současně připomíná i památku Otakara Štáfla a jeho manželky Vlasty, kteří 14. února roku 1945 tragicky zahynuli ve svém pražském bytě v Mánesově ulici, při leteckém náletu na Prahu.

Otakaru Štáflovi byla věnována výstava, která se v roce 2004 konala na pěti místech v České republice na Slovensku. „S tvůrci tehdejší výstavy Doc. PhDr. Václavem Šplíchalem a Ing. Pavlem Peškem v současné době spolupracujeme na výstavě, která se uskuteční ve dnech 20. dubna až 1. července 2018. Cílem není pouze zopakovat výstavu malířových děl, ale především představit Otakara Štáfla, jako člověka, který může být bez přehánění vzorem pro další generace. Dalším cílem je také inovovat expozici ve Štáflově baště a ze současné spolupráce by také mohla do budoucna vzniknout i publikace, kterou si Otakar Štáfl bezesporu zaslouží. Pokud můžete přispět zapůjčením obrazu, grafiky či fotografie Otakara Štáfla nebo jen vzpomínkou, rádi Vaši pomoc uvítáme. Těšíme se na Vás při vernisáži v pátek 20. dubna od 17 hodin,“ dodal ředitel muzea.