Od roku 1878 se české sbory začaly soustřeďovat do žup. V dnešním okrese Havlíčkův Brod bylo žup požehnaně, až patero – Německobrodská, Havlíčkova se sídlem v Přibyslavi, Chotěbořská, Ledečská a Čáslavská.

„Do Čáslavské župy patřil celý západní výběžek dnešního Kraje Vysočina, to znamená také hasiči z Habrů a Golčova Jeníkova a okolních obcí, a samozřejmě také většina sborů z Kutnohorska," vysvětlil starosta města Habry a tamějšího sboru dobrovolných hasičů Jiří Rainiš.

Některé župy nosily jmenný přívlastek, získaly ho podle výrazné osobnosti, které v jejím čele stály. Například Ledečské župě, založené v roce 1906, se říkalo Reitmayerova, podle obětavého funkcionáře Antonína Reitmayera. Čáslavská župa byla Zelinkova, přívlastek získala podle učitele Josefa Zelinky, který ji vedl jednadvacet let. Zajímavé je, že Čáslavská župa, do níž patřila řada sborů současného Havlíčkobrodska, byla založena jako druhá v Čechách a její ustavující schůze se v roce 1879 konala daleko od Čáslavi, až v Ronově nad Doubravou.

Činnost hasičských žup ochromila první světová válka, když řada hasičů musela narukovat na frontu a už se do domovských zbrojnic nevrátila. Definitivní ránu župám zasadila hitlerovská okupace Československa, fašistické úřady spolkovou činnost zakázaly. Dnes jsou sbory začleněny do okresních a krajských sdružení. Zastoupení v územně správních celcích není povinné. Do sdružení hasičů Kraje Vysočina dobrovolně vstoupilo 15 sborů z Jihomoravského kraje.

Ivo Havlík