Tyto peníze mají pomoci dokončit rekonstrukci budovy základní školy. Radnice přitom splácí již jeden úvěr ve výši 17 milionů korun. Další úvěr znamená pro městský rozpočet výrazné omezení investičních výdajů. Škola by měla být dokončena v roce 2015.

„Třetí a čtvrtá etapa rekonstrukce zahrnuje například osmnáct nových tříd, školní družinu, školní klub, dále 
rekonstrukci historických školních budov, odborné učebny, kabinety, aulu a úpravy již dokončené tělocvičny," upřesnil místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád. Vzápětí vysvětlil, proč si město na rekonstrukci školy bere další úvěr. „Město získalo na čtvrtou etapu rekonstrukce školy státní dotaci ve výši 24 milionů korun, ale s tím, že tuto investici předfinancuje z vlastních zdrojů a peníze budou proplaceny zpětně. Navíc je třeba provést třetí etapu rekonstrukce, kterou město bude financovat celou ze svého, tak to bylo i v plánu," řekl Kamarád. Dodal, že třetí etapu nelze odsunout na pozdější dobu, ani ji zrušit s ohledem na důležité stavební prvky, například zateplení.

Sečteno a podtrženo. Radnice investuje do rekonstrukce školy další desítky milionů korun, které ale nemá k dispozici. Jediným řešením byl  tedy úvěr, jehož výše odpovídá v podstatě celému ročnímu rozpočtu města Přibyslavi. Podle Kamaráda tuto náročnou investiční akci projednala rada města a zastupitelstvo ji schválilo.

Rozpočtová rezerva

„Rada města doporučila úvěr přijmout s tím, že  město v roce 2014 omezí další investiční akce. Proinvestovat můžeme zhruba deset milionů korun. V rozpočtu musí ale zůstat rezerva pro nepředvídané události. Navíc, jakmile to bude možné, požádá město o možnost předčasných splátek," konstatoval Kamarád. V současné době je již dokončena první a druhá etapa rekonstrukce školy, která zahrnuje například jednu novou budovu, spojovací koridor a nové třídy, samozřejmě i nové vytápění a energetické rozvody.

Zastupitelstvo města již odsouhlasilo vypracování projektové dokumentace na zmíněnou třetí a čtvrtou etapu, na každou zvlášť, protože konkrétně u čtvrté etapy bude třeba mít k dispozici kompletní přehled výdajů kvůli dotacím. Se stavbou třetí a čtvrté etapy by se mělo začít v roce 2014.

Výběrové řízení na dodavatele stavby  se bude teprve konat.

Rekonstrukce základní školy v Přibyslavi začala v roce 2009, za dobu zhruba čtyř let bylo investováno do stavby 64 milionů korun, včetně projektové dokumentace. Podle místostarosty Kamaráda je nutné už rekonstrukci školy co nejdřív dokončit, neboť téměř celá jedna generace školáků žije  a učí se uprostřed staveniště.

„Město v nejbližší době čeká v oblasti investic sice šetření, ale stavba školy se vyplatí. Podle demografického vývoje  bude do základní školy Přibyslav chodit asi 600 žáků, kteří si zaslouží pobývat v moderních prostorách, starou školu bychom za pár let museli přestavět tak jako tak, neboť jedna ze školních budov, takzvaný KORD byla v havarijním stavu. Zrekonstruovaná škola by měla vydržet další desítky let bez náročnějších oprav," zdůraznil Kamarád.

Rekonstrukce základní školy v Přibyslavi budí rozporuplné reakce.

„Na novou školu se těšíme, máme čtyři děti, které do ní budou chodit a učit se v moderních třídách,"konstatovala například Ilona Loužecká z Přibyslavi.

Naopak městský zastupitel Josef Pelikán je zapřísáhlým nepřítelem rekonstrukce školy tak, jak ji město provádí a dává to často najevo. Stavba je podle jeho názoru nešťastná od samého začátku. „Stavba neodpovídá územnímu plánu, počet žáků, kteří budou do školy chodit a zastavěná plocha nesouhlasí," vyjádřil se zastupitel v jedné z diskusí a připomněl, že stavba školy byla již jednou, a to hned zpočátku zastavena kvůli špatnému projektu, město to nakonec stálo další zbytečné peníze navíc. Podle vedení radnice podal zastupitel Pelikán na město v souvislosti s investicemi do školy již celou řadu trestních oznámení. Zastupitele Pelikána zřejmě straší příběh obecního úřadu v Pohledu, který se kvůli stavbě nové školy zadlužil v desítkách milionů na léta dopředu a musel kvůli tomu prodat zámek.

Podle Pelikána je přestavba školy nešťastná od samého začátku. „Už v době, kdy se jednalo o vydání územního rozhodnutí, to nemohlo být vydáno, protože stavba neodpovídala územnímu plánu. Ten vylučoval stavět na historickém náměstí dvoupatrové budovy. Proto se musel celý územní plán měnit, aby rozhodnutí mohlo být vydáno," řekl Pelikán a upozornil na další „botu", kterou radní údajně udělali. „Podle vyhlášky 410 z roku 2005 u takových staveb musí připadat na každého žáka určitý počet metrů čtverečních. Škola má asi 550 žáků, zastavěná plocha by tedy měla mít asi 17 tisíc metrů čtverečních, což rozhodně nemá," zdůraznil Pelikán.