Na likvidaci kůrovcové kalamity chybí tisíce dělníků

Loni se dle odhadů vytěžilo čtrnáct milionů metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem, letos bude podle lesníků kalamita zřejmě nejen pokračovat, ale projeví se ještě v dramatičtější podobě. Objem napadených stromů může podle posledních odhadů činit až 15-20 milionů metrů krychlových.

Nedostatek lidí

„I za předpokladu, že bude přijata novela lesního zákona, na jejímž základě bude možné soustředit kapacity do oblastí, které je možné zachránit, bude potřeba těžit ještě víc než v minulém roce,“ konstatoval předseda předsednictva Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků(ALDP) Petr Jelínek a dodal: „Máme nedostatek lidí, kteří by v lese pracovali. České dělníky už neseženeme a zajistit si zahraniční dělníky je složitý proces. Už delší dobu žádáme příslušné orgány, aby zjednodušily systém přijímání zahraničních dělníků ze zemí mimo Evropskou unii, především z Ukrajiny. Právě Ukrajinci mají o tuto práci zájem.“

Stejnou zkušenost má LDO Přibyslav. „Nedostatek dělnických profesi provází celý náš sektor a naše družstvo není výjimkou. Jsme nuceni hledat zahraniční dělníky a zvyšovat odměny meziročně minimálně o 10 procent, přesto jsme na hranici možného,“ sdělil ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav Jiří Svoboda.

Práce špatně placená

Podle Aleše Kronovíta z vedení LDO Chraňbož které se stará o lesy na Jeníkovsku a Čáslavsku, nechybějí jen dělníci v lese, ale někde už i v kancelářích. Důvodem jsou podle Kronovíta peníze. „Mzdy v lesnictví jsou nízké. Například zručný dřevorubec, který má řidičák na náklaďák, půjde raději jezdit s kamionem, než by se dřel s pilou v lese. O takovou práci nikdo dneska nestojí. Nemluvě o celém systému. Lesnictví je na okraji zájmu státu, hlavně v rozdělování různých dotací. Lesnické školství skomírá, práci v lesích brzdí nesmyslné zákony a nařízení. Před revolucí se na naše lesnictví jezdili ze západu dívat. Dneska hanba mluvit,“ posteskl si Kronovít.

Jak dodal, snaží se LDO Chraňbož udržet spolupráci se soukromníky a s obcemi, které mohou poskytnout na práci v lese svoje obecní zaměstnance. Podle Kronovíta je ale přijímání zahraničních dělníků velkou otázkou. „Záleží na tom, odkud budou. Například s Ukrajinci byla spolupráce výborná, ale měli jsme tu několik exotických dělníků, kteří měli sázet stromky, ale nedovedli ani počítat sazenice,“ konstatoval Kronovít.

V lesích dnes chybí na práci podle informací dřevařských a lesnických firem téměř dva tisíce dělníků. Nouze je jak o nekvalifikovanou sílu, dřevorubce s motorovou pilou, ale také o profesionály, kteří umějí obsluhovat harvestory. Chybí dělníci na zalesňování a další lesnické práce.

Energetici odvolali kalamitní stav

Projekt Ukrajina

Řada firem z dřevařského a lesnického sektoru se poté, co neseženou zaměstnance doma, obrací na zastupitelské úřady v zahraničí, zejména na Ukrajině. Tam se shromažďují podle slov výkonného ředitele ALDP Ivana Ševčíka životopisy zájemců o práci, které pak putují na české ministerstvo vnitra. „Vyřízení všech potřebných dokumentů na obou úřadech trvá velmi dlouho, zahraniční pracovník může odjet do Česka až za několik měsíců, kdy dostane zaměstnaneckou kartu. Stává se často, že zájemce o práci v zahraničí zvolí rychlejší cestu a odjede do Polska, kam se díky jednodušší administrativě dostane podstatně dříve,“ vysvětlil ředitel Ševčík.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo před časem projekt Ukrajina, který umožňuje ročně příchod zhruba dvaceti tisíc lidí z Ukrajiny. Navíc existuje podle Ševčíka takzvaný kvótní režim zaměstnaneckých karet, kdy může být Ukrajinec najat konkrétním zaměstnavatelem na pracovní smlouvu. „Žádné významné zpružnění však nic z toho nepřineslo. Se zrychlením nemohou firmy počítat ani tehdy, vyžádají-li si zahraničí dělníky jmenovitě,“ konstatoval Ševčík.

V lesnických a dřevařských firmách v České republice dnes pracují zahraniční pracovníci nejen z Ukrajiny, ale i z Běloruska, Srbska atd.