Víc než dvacet tisíc tun odpadu skončilo loni na skládce v Ronově nad Sázavou. Skládka patří městu Přibyslav. Díky ní platí obyvatelé Přibyslavi nejnižší poplatky za odpad na Havlíčkobrodsku. Skládka znamená i vítaný přínos do rozpočtu města.
První odpad na skládku v Ronově uložili skoro před třiceti lety. „Každé auto, které přiveze odpad, musí na váhu,“ říká vedoucí skládky Jan Trdý a vysvětluje, že v současné době zažívá skládka svoji druhou etapu. „Letos skládkujeme už na čtvrtém poli a chystáme pole číslo pět,“ upřesňuje vedoucí.
Celá skládka má deset hektarů. Je součástí areálu nazvaného Odpadové hospodářství města Přibyslav. Kromě skládky odpadu je v areálu i bioplynová stanice, sběrný dvůr, kompostárna a skládka zeminy, kterou na skládce používají k oživení už zaplněných polí.
Na skládce v Ronově končí odpad z Havlíčkobrodska, Žďárska a Polné. Odpad sem vozí i firma z Dačic. „Město Žďár nad Sázavou už do Ronova odpad vozit přestalo, protože se městu nelíbilo zvýšení poplatků za uložení odpadu. Jenže s ohledem na inflaci nelze jinak. Trochu nás to mrzí, ale na druhé straně se nám zase uvolnily kapacity, protože ze Žďáru k nám vozili za rok až tři tisíce tun odpadu,“ konstatuje vedoucí Trdý.
Než se zaplní jedno pole skládky, trvá to asi čtyři roky. Za den projede areálem skládky hlavně v létě až třicet aut. Uprostřed areálu se tyčí vysoká hromada. Je vidět už ze silnice. Je to hora odpadků. Na její vrchol vede klikatá panelová cesta. Nahoře na vršku jezdí sem tam kompaktor. Nový odpad drtí a hutní.
Přestože je zima, hora odpadků podivně páchne. „To nic není, v létě je to daleko horší,“ usmívá se vedoucí skládky a vysvětluje, že hora odpadků je jako živý organismus, který, když tlí, hromadí plyny. „A ty plyny společně s vodou, která ze skládky odtéká, zpracovává dole pod skládkou naše bioplynka, odborně kogenerační jednotka, a vyrábí z nich elektřinu určenou k provozu,“ popisuje Trdý další proces skládkování.
Jakmile je jedno pole skládky zaplněné odpadem, projde rekultivací. Taková oživovací akce ale stojí miliony korun. Na rekultivaci padne až dvacet tisíc tun zeminy. Ta odpad zakryje, pole následně zaroste trávou a keři.
Aktuálně je v Ronově zatravněná asi třetina skládky. Travní porost je potřeba udržovat. S tím na skládce v Ronově částečně pomáhají skoro dvě desítky ovcí. Mají tady volný pohyb, běhají kolem hory odpadů sem a tam. „Chováme je v areálu volně. Pravidelně k nám jezdí odborník, který je stříhá,“ upřesňuje Trdý.
Skládka Ronov nad Sázavou
Skládka má asi deset hektarů. Patří sem i bioplynová stanice, kompostárna, sběrný dvůr a skládka zeminy.
Na skládku se začal odpad ukládat v roce 1995. Tehdy se tam uložilo 18 720 tun odpadu. Loni 21 296 tun. Celkem na skládce leží téměř milion tun odpadu.
Díky skládce platí lidé v Přibyslavi za odpad 250 korun za osobu a rok. Lidé v okolí Ronova jen 125 korun za osobu a rok.
Za uložení odpadu na skládce v Ronově platí obce víc než 1400 korun za tuhu. Firmy přes dva tisíce. Skládka odpadu v Ronově leží na území Přibyslavi. Díky tomu platí obyvatelé města nejnižší poplatky za odpad v okrese, přes dvě stovky za osobu a rok. „Úleva ve výši 125 korun se navíc poskytuje obyvatelům, kteří jsou přihlášeni v místních částech Hřiště a Ronov nad Sázavou,“ říká starosta Přibyslavi Martin Kamarád.
Skládka znamená i významný přínos pro městský rozpočet. Přináší městu už léta slušné peníze, dokonce až dvacet milionů korun ročně. Tento poplatek hrazený městy a obcemi, které na skládku ukládají, byl a je po dlouhá léta zárukou finanční stability města Přibyslav a umožňuje městu uskutečnit rozsáhlé investice po dvě desetiletí. Například stavbu nové školní budovy.
Podle starosty Kamaráda je ale otázkou, co se skládkou do budoucna, pokud skutečně začne platit nový zákon o odpadech. Ten má skládkování městům a obcím zakázat. Podle starosty Kamaráda není tento závažný krok řešený legislativně ani prakticky, a střed republiky žádnou spalovnu nemá. Jedna měla stát v Jihlavě, ale tam se proti spalovně zdvihla vlnu odporu v režii ekologů a o spalovně se přestalo mluvit.
Pro srovnání Pelhřimov platí 850 korun za osobu a rok, Třebíč a Havlíčkův Brod 840, Jihlava 804 a Žďár nad Sázavou 696 korun.
