Žijí v malebné vesnici s názvem Doubravník na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Manželům Bělíkovým je dohromady přes dvě stě let a tvoří pravděpodobně nejstarší pár v České republice. Jejich úctyhodný věk rovněž překonává veškeré statistické tabulky. Podle Českého statistického úřadu se nám totiž krátí život. A to doslova, neboť na Vysočině oproti roku 2021 klesla naděje na dožití, známá také pod označením střední délka života. Tedy ukazatel udávající předpokládaný věk, jehož dosáhnou členové dané populace.

U mužů na Vysočině naděje na dožití klesla o čtyři měsíce na pětasedmdesát let a sedm měsíců. U žen poklesla o osm měsíců na jedenaosmdesát let a osm měsíců. „Tohoto věku se pravděpodobně dožijí lidé narození v kraji v roce 2021. Čtyřicátníků a čtyřicátnicím ještě zbývá téměř sedmatřicet, respektive dvaačtyřicet let života. O dekádu starší lidé před sebou mají zhruba o devět až deset let života méně. Pětašedesátníci pak patnáct, respektive devatenáct let,“ uvedla Štěpánka Vampolová z Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě.

Naděje na dožití - nebo také ukazatel délky života - vyjadřuje, kolik let života mají ještě v průměru příslušníci dané generace před sebou. Statistici jej vypočítávají na základě informací o počtu a věkovém rozložení lidí, kteří daný rok zemřeli. „Je výsledným ukazatelem úmrtnostních tabulek a je to průměr rozložení tabulkového počtu zemřelých v jednotlivých věkových skupinách,“ popsala v sociologické encyklopedii demografka z Univerzity Karlovy v Praze Květa Kalibová.

Ukazatel délky života ovlivňuje řada faktorů. Především ekonomika, infrastruktura, stav zdravotnictví, úroveň kriminality, životní prostředí. Na Vysočině pak naděje na dožití posledních několik let klesá, přičemž největší propad zažila během koronavirové pandemie. V dlouhodobém měřítku se však naděje na dožití v kraji zvyšuje. „Od roku 2003 vzrostla v kraji u mužů o dva roky a devět měsíců a u žen také o dva roky a pět měsíců,“ doplnila Vampolová.

Vysočina má zároveň druhou nejvyšší střední délku života v republice. V tomto ohledu ji překonává pouze Praha. Statistika tak věrně kopíruje výsledky loňského srovnávacího výzkumu Místo pro život, v němž Vysočina získala stříbrnou medaili jako druhé nejlepší místo pro život v republice. Jako příčiny autoři průzkumu z analytické společnosti Datank označili nízkou zločinnost, nezaměstnanost, dostupné bydlení, dobré životní prostředí a nejnižší nehodovost v zemi. „Lidé se zde nemusejí tolik bát na silnicích, počty vážných dopravních nehod jsou při přepočtu na sto kilometrů silnic nejnižší,“ uvedl mluvčí společnosti David Pavlát.

Vyšší hodnotu naděje na dožití mívají zpravidla ženy, což je důsledkem vyšší úmrtnosti mužského pokolení. Tu způsobuje častější výskyt zhoubných nádorů, vyšší konzumace cigaret, drog a alkoholu, větší fyzická zátěž, větší množství sebevražd a častější účast u násilných trestných činů.