Řada lidí je však z novinky rozpačitá. „Mám-li být upřímná, nerozumím tomu. Určují nám, co máme mít na obličejích, ale to, jakým způsobem to nosíme, už nikdo neřeší. I dnes jsem viděla několik lidí, kteří měli roušky a respirátory pod nosem. Tak k čemu to pak je,“ ptala se Veronika Burdová z Pelhřimova, která vyrazila na nákup.

Kde všude se musí nosit respirátory:
- obchody
- hromadná doprava
- zastávky, letiště
- provozovny služeb
- zdravotnická zařízení
- auta (pokud v nich nejedou členové jedné domácnosti)

Podobně reagovali i cestující na nádraží v Jemnici na Třebíčsku. „Rozhodnutí o dvou povinných rouškách či respirátoru mi po také době přijde směšné. Teď už je pandemie v takovém stavu, že to podle mě nepomůže,“ přidala svůj názor Nikol Doležalová.

To naopak Milan Šustr ze Žďáru nad Sázavou má pro opatření pochopení. „Povinné respirátory plně schvaluji, nijak mě to neomezuje. Měli bychom se konečně začít chovat zodpovědně. Tady nejde o politiku, ale o rozum a životy nás všech,“ podotkl Šustr.

Stejně tak Pavlína Procházková z Jaroměřic nad Rokytnou v používání respirátoru nevidí problém. „Nosím ho víceméně pořád, takže mě to nijak výrazně neovlivní. Nicméně chápu, že pro řadu lidí to může být finančně náročné. Nabízí se i otázka, jestli toto nařízení skutečně pomůže,“ přemítala mladá žena.

Respirátory či „dvojitá“ rouška jsou povinné například v obchodech. „Samozřejmě to hlídáme a případně zákazníky upozorňujeme, že porušují pravidla. Rozhodně ale nikoho nevyhazujeme. Je to na každém,“ informoval předseda představenstva havlíčkobrodského COOPu Vladimír Stehno.

Stejné je to i ve velkých supermarketech. „Pracovník ostrahy může zkontrolovat, zda má zákazník respirátor či dvě chirurgické roušky pouze vizuálně. Nemá právo požadovat například prokázání odpovídající třídy respirátoru. Je to na osobní odpovědnosti zákazníka,“ potvrdil za Tesco Václav Koukolíček.

Nejen zákazníci, ale i prodavačky musí dodržovat nová opatření. „Všechny od nás dostaly respirátory spolu s návodem, jak o ně pečovat,“ prozradil Stehno.

Cestující v autobusech

Také autobusoví dopravci spoléhají na zodpovědnost jednotlivých cestujících. „Vzhledem k pevnému nastavení jízdních řádů nemá řidič příliš časového prostoru na to, aby je důsledně kontroloval. Samozřejmě, když cestující bude chtít nastoupit bez těchto ochranných prostředků, tak ho může upozornit nebo nepřepravit,“ uvedla předsedkyně představenstva ICOM transport Kateřina Kratochvílová.

Stejnou zkušenost pak měl i řidič Marek Řezáč. „Napočítal jsem tři nebo čtyři lidi, kteří mají jen jednu obyčejnou roušku. Já se ale věnuji spíše provozu, než abych někoho napomínal. To je věc městské policie nebo cestujících, aby tyto lidi upozornili, pokud jim to vadí,“ vysvětlil. Strážnici přitom skutečně situaci pravidelně kontrolují a zaměřují se na zastávky u velkých průmyslových center nebo pružně reagují na obdržené podněty od cestujících.

To potvrdil i průzkum Deníku. Drtivá většina z nich dává přednost respirátorům. „Nicméně zahlédla jsem v obchodě člověka, který měl jen šálu, a nikomu to nevadilo,“ všimla si Kateřina Dostálová z Nového Města na Moravě.

„My jsme ráno zvolili dvě roušky a byl to opravdu horor. Málem jsem se udusila, protože se v nich skutečně nedá dýchat. I ostatní zákazníci byli podráždění a nikdo se tentokrát nezastavoval a nebavil. Nálada je na bodu mrazu. Nákup jsme absolvovali v poklusu,“ řekla podrážděně Dostálová.

Povinnost nošení respirátorů typu FFP2 nebo KN95 zavedlo ministerstvo zdravotnictví kvůli šíření nakažlivější britské mutaci koronaviru. Podomácku vyrobenou látkovou roušku mohou lidé stále nosit například na úřadech či venku. Ovšem jen do konce února, od března bude už i tam nutné nosit jen tu chirurgickou či respirátor.

JANA KUDRHALTOVÁ
MARTIN SINGR
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU