„Takže konkrétně v případě komunálního odpadu nastane otázka přímo Nerudovská, kam s ním. Sdružení obcí Vysočiny plánuje jakési překladové stanice. Jenže to je opět otázka budoucnosti. Navíc většina malých obcí na Přibyslavsku nemá plyn, topí uhlím nebo dřevem. Tak co bude třeba s popelem,“ nanesl důležité téma Martin Kamarád. Jak dodal, rušení skládky v dohledné době město neplánuje. V současné době byla úspěšně rekultivována první a druhá etapa skládky.

Jedna etapa skládky má rozlohu přibližně jeden hektar. Na rekultivaci se chystá třetí etapa. Přitom rekultivace jedné etapy stojí asi šest milionů korun. Jedná se o technickou rekultivaci, která spočívá v natažení speciální fólie, na ní následuje vrstva zeminy, do níž je vyseta tráva a zeleň.

Celá skládka komunálního odpadu v Ronově včetně sběrného dvora má podle vedoucího skládky Přemysla Tonara rozlohu asi 10 hektarů. Nyní má Přibyslav připravovat pro skládkování další část. Příprava jedné etapy skládky pro ukládání odpadů stojí zhruba pět milionů. Po roce 2020 se má ale změnit z rozhodnutí Evropské unie strategie nakládání s komunálním odpadem. Nová strategie počítá s ukončením klasického způsobu skládkování.

„Otázka je, jak bude odpadové hospodářství v České republice v budoucnu vypadat. Co s komunálním odpadem, kam se bude vozit, jak se bude likvidovat. V tom není podle starosty Kamaráda dosud úplně jasno. „V minulosti nás oslovilo město Havlíčkův Brod s projektem pyrolýzy, ale vůči ní jsem poněkud skeptický. Návrh vypadal zajímavě, ale pokud vím, pyrolýza spočívající v systému zvláštních spalovacích kotlů nikde ve světě zatím nefunguje," podotkl starosta Přibyslavi Martin Kamarád s tím, že klasickou likvidaci odpadu ve spalovnách Evropská Unie nepodporuje. Jen pro představu, za jediný rok se na skládku komunálního odpadu v Přibyslavi uloží až 25 tisíc tun odpadu z města a obcí na Havlíčkobrodsku.

Ale už teď je jasné, že změna systému nakládání s komunálním odpadem bude znamenat pro města, která nyní skládky vlastní, finanční ztráty.

Skládka v Ronově vynáší městu Přibyslav miliony korun ročně. Asi 11 milionů činí na skládce příjmy z poplatků za uložení komunálního odpadu, který platí města a obce. Ty jdou přímo do rozpočtu města, dalších šest milionu korun je takzvaný hospodářský výsledek. Skládka přináší i další výhody. V Přibyslavi platí občané za svoz komunálního odpadu 250 korun za osobu a rok, obce Hřiště a Ronov nad Sázavou, která mají skládku v dosahu, vybírají od občanů 125 korun za osobu a rok.

O novele zákona o odpadech se diskutuje stále častěji, ale jen diskutuje. Návrh z dílny ministerstva životního prostředí z roku 2016 který ale schválen nebyl, měl mnoho kritiků, podle kterých se změny negativně promítnou v peněženkách každého z nás. Například podle Svazu měst a obcí ČR by lidé mohli zaplatit za vyvážení popelnic ročně až o 650 korun víc. Podle údajů Ministerstva životního prostředí v loňském roce Češi vyprodukovali celkem 5,6 milionu tun komunálního odpadu. Polovinu z toho tvořil směsný odpad, který skončil na skládkách. „V podstatě lze říct, že množství produkce obalů lineárně roste od roku 2002, kdy se tato oblast začala systematicky sledovat,“ vysvětlil Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru na ministerstvu životního prostředí.