Vysazeny byly nejčastěji při oslavách vzniku Československa, po konci 2. světové války nebo po pádu komunismu. Na Vysočině se jich zatím podařilo zmapovat více než padesát. Některé můžeme najít i na Havlíčkobrodsku. Euforii z konce války a radost ze vzniku samostatného československého státu připomíná lípa srdčitá ve Ždírci nad Doubravou nebo v Přibyslavi. V nadějné atmosféře Pražského jara byla zase vysazena Lípa svobody v Okrouhlici.

„Kampaň Stromy svobody si klade za cíl upozornit na historické kořeny naší země skrze znovuobjevení symbolického počtu 1918-ti stromů. Stromy a jejich příběhy je možné až do 28. října vkládat do mapy na webu www.stromysvobody.cz,“ zmiňuje Adéla Mráčková z Nadace Partnerství. Do pátrání po dalších stromech se může zapojit každý. Jednotlivci, obce, spolky nebo třeba školy.

V celé republice se již podařilo zmapovat zhruba tisíc Stromů svobody. Mezi ně patří také téměř padesátiletá lípa, na kterou mohou lidé narazit v okrouhlické zámecké zahradě. Lípa svobody zde byla zasazena v době politického uvolnění během Pražského jara. „Vzpomínám na jaro roku 1968, jaro plné emocí a nadějí. V té době jsem byl předsedou TJ Sokol Okrouhlice. Na jednom zasedání výboru se jednalo, jakým způsobem se připojit k Pražskému jaru. Padl návrh zasadit v zámecké zahradě jako symbol svobody lípu,“ vzpomíná Jiří Šimek.

Lípa byla vysazena v blízkosti skromného památníku obětem 1. a 2. světové války, 50 let po konci 1. světové války. „Bohužel brzy přišel 21. srpen 1968 a s ním okupace našeho státu armádami Varšavské smlouvy. Emoce utichly, naděje byly zmařeny. Lípa v zámecké zahradě ale rostla dál. Dnes téměř padesátiletý strom stále připomíná pamětníkům ona léta,“ dodává Jiří Šimek. U lípy kolemjdoucí najdou také posezení a pamětní desku s nápisem: „Pro víru, lásku a naději Lípa svobody Pražské jaro 1968. Motto: Strom je symbolem života a krásy. Symbolem lidské sounáležitosti a schopnosti člověka udělat něco pro druhé, protože stromy sázíme odjakživa pro své potomky. Je to krásná zelená štafeta, kterou předává jedna generace druhé.“

Symbol svobody a lidské naděje roste také ve Ždírci nad Doubravou. V euforii z konce války a vzniku národní samostatnosti lidé ve Ždírci pálili rakouské odznaky a prapory. 6. května roku 1919 se zde potom konala slavnost, při níž zdejší občané zasadili Lípu svobody. Průvod zdejších spolků a široké veřejnosti se tehdy vydal k hasičskému skladišti, kde byl strom slavnostně zasazen. Lípa srdčitá byla během prvního květnového dne roku 1919 vysazena také v Přibyslavi.

Další stromy na své objevení ještě čekají. „Stát se součástí kampaně Stromy svobody je jednoduché, stačí najít strom vysazený u příležitosti oslav svobody a demokracie, což se dělo nejčastěji u zásadních historických milníků naší historie, jako byl vznik Československa, konec 2. světové války, pražské jaro či pád komunismu. Vedle samostatně rostoucích stromů lze narazit i na celé aleje, sady či háje,“ přibližuje možnost zapojení do projektu David Kopecký z Nadace Partnerství. Pátral lidé mohou v obecní kronice, na odboru životního prostředí nebo přímo u pamětníků.