Některým skupinám lidí mělo být údajně odňato volební právo. Jan Novotný z Havlíčkobrodska by zřejmě nepustil k volbám důchodce. Bez ohledu na argumenty, že se jedná o lidi, kteří většinou celý život řádně pracovali a platili daně, a že ne každý senior je senilní. Zajímavé je, že ani on sám už není nejmladší.

„Tak jak byla stanovena dolní věková hranice pro způsobilost volit, tak by měla být stanovena i hranice horní,“ tvrdí pan Jan, ale jak se vzápětí rychle ohrazuje, prý to není jeho názor, údajně to slyšel od jakéhosi neznámého člověka v autobuse. Proč by senioři podle Novotného neměli volit? „Protože mladí tvrdí, že volit je zbytečné, když k urnám nastoupí důchodci a volí podle svého. Staří za pár let umřou a mladí budou muset žít v tom, co staří zvolili,“ obhajuje pan Jan svůj podivný názor. Kdo a jak by stanovil, kdy je už senior k volbám nezpůsobilý, to pan Jan netuší a zřejmě není s takovými názory sám. Dlouho se zdálo, že všeobecné a rovné volební právo je pro Čechy posvátné. Masarykovská republika původně výhradně mužské privilegium hned po roce 1918 rozšířila i na ženy.

Jen pro bohaté

„Vzhledem k tomu, že většina voličů je málo majetná, málo vzdělaná a v problematice vedení státu málo orientovaná, dochází ve společnosti postupně k etablování vlád, které slibují mnohem větší sociální výdaje, nežli mohou z výnosu daní bez rizika učinit," vyjádřil to v roce 2010 biolog a filozof Stanislav Komárek. A nadhodil donedávna kacířskou myšlenku zavést volební průkazy či regulaci volebního práva.

Ve stejné době přišel politolog a bývalý poradce premiéra Nečase Roman Joch s myšlenkou, že aktivní ani pasivní volební právo by neměli mít státní zaměstnanci, podnikatelé žijící ze státních zakázek nebo důchodci. „Ti, kdo berou od státu peníze, nemají co rozhodovat o tom, komu a kolik se státních peněz – to znamená peněz od daňových poplatníků – přiděluje," uvedl Joch v textu, Proč demokracie zanikne.

Neplatíš, nevolíš

Podnikatel a autor motivačních knih Ivo Toman zase rád veřejně propaguje myšlenku, že volit by neměl alespoň ten, kdo nezaplatil daně. Omezení všeobecného volebního práva zatím nemá v programu žádná z našich parlamentních partají. Tomáš Garrigue Masaryk svého času argumentoval, že když stát požaduje od svých občanů nasazení v případě války, je správné jim zároveň přiznat právo rozhodovat o politice. Přestože výsledek může někdy působit nerozumně. Rakousko, kde je v poslední době dost důvodů k rozčarování z politických preferencí voličů, se přesto vydalo cestou dalšího rozšiřování volebního práva. Při nedávných prezidentských volbách mohli poprvé volit i mladí lidé od šestnácti let věku.