Proč v Havlíčkově Brodě existují městské čtvrti, které jsou totožné s pražskými? Havlíčkobrodský historik Michal Kamp zasvětil více jak půl roku intenzivnímu bádání, aby uměl na všechny tyto otázky odpovědět. Jeho práce mapuje vývoj jmen ulic a pomístních názvů od počátku jejich zrodu až do současné podoby.

Co bylo dříve? Názvy ulic nebo městských čtvrtí?
Záleželo na lokalitě, ale zjednodušeně řečeno lidé tady nejprve pojmenovali části města, a pak teprve názvy ulic. Málokterý název ovšem zůstal od počátku dodnes.

Zajímavé. Jiné rozdělení tehdejšího Německého Brodu tedy neexistovalo?
Byla tu jakási pyramida. Ze správního hlediska bylo město děleno na tři části, tedy Horní město, Dolní město a Město. V nich později vznikaly čtvrti s vlastními názvy a poté ještě již zmíněné ulice.

Je vidět, že všechno má svou logiku. Takže i samotné názvy čtvrtí z něčeho vycházely?
Ano, buď šlo o název umělý, nebo přirozený, tedy ustálený neoficiálně v mluvě obyvatel. Ulice se pak pojmenovávaly jednou za čas hromadně a zjistil jsem, že každá čtvrť byla tematicky zaměřená. Například na Kokoříně je zřejmé budovatelské téma. Jsou zde ulice Dělnická nebo Brigádnická. Naopak třeba Vysočany jsou v duchu druhé světové války, protože jsou zde ulice Partyzánská, Mírová nebo Dukelská. Městská čtvrť Poříčí, čili Škvárovna, naopak nese téma železnice, Perknov malíře a tak dále.

To jsem si nikdy neuvědomil…
Navíc je tu jiný problém – lidé z Havlíčkova Brodu tuší, že mnoho čtvrtí se jmenuje stejně jako v Praze, ale neví proč. Každopádně já vnímám názvy čtvrtí jako důležitější než samotné ulice. Více vypovídají o dějinách města a myšlení lidí, ale málokdo to dnes ještě vidí.

Takže všechno souvisí se vším…
Přesně tak. Myslím si, že tohle by lidi mohlo hodně zajímat. Z toho důvodu pořádám i dvakrát až třikrát do roka přednášky. Jsme obklopeni historií bez znalosti bližších podrobností a souvislostí.

A k jakému závěru jste přišel u těch pražských čtvrtí? Myslíte si, že jde o okopírování a inspiraci Prahou?
Myslím si, že je to padesát na padesát. První názvy, v podobě Letné a Žižkova, jsou oprávněné. Vezměte si ten Žižkov. Byl inspirován dle ulice Žižkova, která skrz prochází. Název se tak na zástavbu přenesl. Taky je Žižkov na kopci. No, a v šedesátých letech byl navíc stvrzen názvy ulic po éře husitství, například Trocnovská, Želivského, Roháče z Dubé či Chelčického. U Žižkova proto inspirace Prahou platí i neplatí.

U dalších čtvrtí je to už jinak?
Ano, když už tu máme dvě čtvrti dle Prahy, proč nemít další – Vysočany, Nusle… Jenže také to neplatí stoprocentně, budu o tom psát…

Rozumím. Když se podíváme do úplné historie někdy do období vzniku tehdejšího Německého Brodu, jak lidé poznali, kdo do jaké části města patří?
Německý Brod byl z dnešního pohledu vesnice. Stačilo jen v rozhovoru mávnout nějakým směrem rukou a říct na Prempíru nebo na Poříčí. Až ke konci 19. století tu bylo kolem pěti tisíc obyvatel. Tento nárůst přinesl až zákon o zrušení nevolnictví, který zavedl Josef II. Lidé se najednou začali mnohem více stěhovat. V té tedy době města soupeřila o to, kdo přitáhne více lidí do svých měst. Takže když někdo bydlel ve Štokách, rázem o něj usilovala jak Jihlava, tak i Havlíčkův Brod.

Je evidentní, že se o tohle téma velmi zajímáte…
Moje specializace je devatenácté a první polovina dvacátého století. Oboje je pole neorané a stále objevuji něco nového. Následně tyto události na Havlíčkobrodsku dávám do globálních souvislostí, protože to tak má být. Historie je jen jedna, všechno to do sebe zapadá.
Od příštího roku se můžete těšit na pravidelný seriál, který přineseme ve spolupráci s Michalem Kampem, o historii jednotlivých ulic v Havlíčkově Brodě.