Funkci vykonával do roku 1924 a ze zdravotních důvodů odstoupil. Byl to člověk podnikavý, na kterého musí Lučice vzpomínat jen v tom nejlepším.
Za jeho starostování se postavilo pět silnic, na Skuhrov, Olešnici, částečně Olešnou, Radostín a Valečov. Se stavbou lučické školy se začalo v roce 1920 a v roce 1922 byla škola postavena nákladem 1 400 000,- korun českých, za velmi těžkých podmínek. Veškerý materiál se dovážel koňskými potahy a malta se nosila zedníkům po žebřících.
Podobné stavení nebylo v žádné vesnici na celém okrese.
Pan starosta si řekl, že Praha a Olomouc mají orloj a Lučice bude mít věžní hodiny.
Tyto hodiny vyrobil hodinář pan Adamec v Čáslavi, stály 20 tis. korun českých. A tak od roku 1922 obyvatelům Lučice po čtvrt hodinách a celých hodinách hodiny ukrajovaly čas. Jejich zvonivý zvuk je slyšet až u Skuhrova, Olešné a Valečova. Hodiny měly po celou dobu provozu mnoho lidí, kteří se o provoz starali. První osobou byl školník pan Čapek, který se o údržbu a natahování staral až do roku 1959. V roce 1962 došlo k poruše a na 11 let bylo po zvonění. Do Lučice se přiženil pan Jan Kohout, který je domácí kutil a výborný zámečník. V lučickém JZD pracoval kovář pan Jan Šíma z Pohledi. Tito dva řemeslníci se dali dohromady a hodiny uvedli do provozu. Po opravě se o natahování a údržbu staral pan Jan Kruntorád, František Marek, Jiří Beránek, Jiří Pecha, Rudolf Nový a Jan Kotlas. V současné době se o údržbu a natahování stará školník Josef Jelínek.
Lučické hodiny jsou určitou raritou a vzpomínkou na podnikavé občany v minulých letech.
(zk)
