Nad hranici 300 milionů se dostala platba za pacienty teprve potřetí v historii. Více dala největší zdravotní pojišťovna za péči o dvacítku nejdražších pacientů pouze v roce 2016.

„V Kraji Vysočina se konkrétně loni jednalo o pacienta s hemofilií, za kterého zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna přes 14 milionů korun,“ informoval mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, vedoucí tiskového oddělení Oldřich Tichý.

Hemofilici jsou podle Tichého jedni z nejnáročnějších pacientů. Nechybí různé metabolické poruchy či například plicní arteriální hypertenze.

Třistamilionová hranice přitom loni podle Tichého padla i navzdory tomu, že nejdražší klient vyšel VZP na pouhých 25 milionů a 761 tisíc korun. „Pouhých proto, že například v roce 2015 stála péče o nejnákladnějšího pacienta přes 55 milionů. Souhrnná platba za dvacítku nejdražších však tehdy byla přesto o 15 milionů korun nižší než loni,“ podotkl Tichý.

Jak dodal, potvrzuje se tak následující trend. „Zatímco mnohdy astronomická suma, kterou dá pojišťovna v daném roce za nejdražšího jednotlivce, je víceméně otázkou náhody, náklady na větší skupinu drahých pacientů, kde vzhledem k jejich většímu počtu již nehraje náhoda takovou roli, postupně rostou,“ konstatoval Tichý. Pokud se informujeme v některé krajské nemocnici, pak nejdražší pacient byl v loňském roce v nemocnici Havlíčkův Brod hospitalizován na oddělení ARO.ˇ"Šlo o dlouhodobou hospitalizaci za celkem 7,3 miliony korun. Šlo o z lomeninu krčních obratlů. Nákladnější je dále léčba pacientů na oddělení hemodialýzy, diagnóz diabetes melitus, poskytnutí umělé ventilace pro pacienty na ARO nebo JIP," informovala mluvčí nemocnice v havlíčkově Brodě Petra Černo.

Informace o nejdražších pacientech zveřejňuje VZP už šestým rokem s cílem informovat veřejnost o nákladnosti zdravotní péče. „Tedy o tom, že „zdraví není zadarmo“. Zároveň tím chce vyvrátit i občasné fámy, že se snaží zbavovat drahých pacientů, hradí jen tu nejlevnější péči a podobně. VZP trvá na tom, že každému svému klientovi zaplatí bez ohledu na cenu tu nejlepší možnou péči, jejíž úhradu umožňuje platná legislativa,“ vysvětlil Tichý, proč VZP tyto údaje veřejnosti poskytuje.

Jenom pro srovnání, například v roce 2014 VZP podle Tichého zaplatila VZP za léčbu nemocných rovněž přes 300 milionů, za nejdražšího pacienta přes 22 milionů korun, šlo muže, hemofilika z Pardubicka. Na Vysočině to byl pacient s chronicky nemocnými ledvinami. Léčba stála přes 13 milionů, z toho léky přišly na víc než 12 milionů. V roce 2013 zaplatila VZP za nejdražší nemocné přes 280 milionů korun. V roce 2012 zaplatila VZP na nejdražší pacienty přes 281 milionů korun. „Jednalo se například o šestašedesátiletého pacienta z Havlíčkova Brodu, který trpěl získanou hemofilitickou anemií. Dohromady péče o něj i léčba stály přes 20 milionů,“ upřesnil Tichý.

„Za poslední tři roky, kdy nejsilnější tuzemská pojišťovna tyto údaje analyzuje a zveřejňuje, stouply náklady na skupinu dvaceti nejdražších klientů o více než 7,5 %,“ konstatoval Tichý.

Výše nákladů u hemofiliků, jak vysvětil Tichý, souvisí s množstvím speciálního léčivého přípravku, který dotyčný musí užívat. Například operace, která by u jiného klienta byla relativně banální, u těžkého hemofilika výrazně zvyšuje náklady na lék, který pacient musí brát, aby nevykrvácel z operačních ran. Hemofilie je geneticky podmíněné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve, což se navenek projevuje chorobnou krvácivostí – krevními výrony do svalů či kloubů a omezenou schopností organismu zastavit krvácení. Pacient tedy trpí vrozenou chorobou, nemůže svoji nemoc nijak ovlivnit, například zdravým životním stylem.