Nejhorší rok. Včelaři na Vysočině mají prázdné úly, med podraží

Jiří Sláma z Chlístova na Havlíčkobrodsku je zkušený včelař, tvůrce receptury úspěšné Slámovy medoviny a redaktor časopisu Včelařství. Jak zdůrazňuje, takový špatný rok, jako letos, už dlouho nepamatuje. „Lesní med není. Jednoduše proto, že nemáme skoro žádné lesy. Sežral je kůrovec. Takže logicky není ani lesní med. Přitom je to právě lesní med o který mají lidé často zájem pro jeho kořeněnou chuť,“ konstatuje Sláma.

Podle něj byl další ranou na Jihlavsku včelí mor. „Úly jsou prázdné. Skoro žádný med nevytáčíme. I květový už došel,“ popisuje včelař situaci, ve které se chovatelé ocitli.

Choroba se na Vysočině objevila podle včelařů po několika letech a zasáhla přes stovku včelstev. Úly a vybavení museli včelaři spálit. Nevyléčitelná choroba si našla zhruba devět ohnisek na Jihlavsku a Žďársku. Včelař má možnost své chovy chránit, i když, jak vysvětluje Petr Šimek z Jihlavska, mnoho možností není. „Nenechávat černé plástky pěti šestileté, nakupovat matky z ověřených chovů, nesbírat cizí roje,“ uvádí včelař.

Houbové bohatství na Vysočině. Podívejte se, kterými druhy lidé plní košíky

Jedinou prevencí je podle včelaře Evžena Báchora pravidelná kontrola čistoty úlu. Jedině zdravé včely se silnou imunitou přežijí. Včelí mor je závažné onemocnění, které postihuje larvy včelího plodu. „Po spálení úlu včelaři musí ještě stanoviště vydezinfikovat, aby bylo zajištěno, že původce plodu včelího moru už je zlikvidován," popisuje Marcela Cecchinato z veterinární správy Kraje Vysočina. Až pak může chovatel začít odznova. 

Dalším důvodem, proč klesá produkce medu obecně, je podle odborníků chladné jaro a časté deště. O to víc se musejí včelaři o svoje úly starat. „Abychom udrželi včely při životě, musíme je už teď krmit cukerným roztokem,“ vysvětluje Sláma. 

Pokud je medu nedostatek, bude to mít podle Slámy vliv i na jeho cenu, která strmě poroste. Když včelaři přikrmují, má to vliv na jejich peněženky. Už nyní není možné koupit sklenici medu pod sto korun. Předpokládaná cena je 150 korun i více.

Podle včelaře Ladislava Kubíčka vysoká cena medu není nic neobvyklého, protože za první republiky prý kilo medu stálo stejně jako kilo másla. 

Že je včelařská sezona u konce a byla podprůměrná, zaznělo i od zástupců Českého svazu včelařů. „Počasí moc včelám nepřálo. Květen propršel a i v červnu bylo deštivo. Za posledních 50 let včelaři nepamatují deštivější červen. Mezitím vše odkvetlo, slunných a příznivých dnů moc nebylo. Nyní už toho příroda včelám moc nenabízí. O medovici nemůže být řeč. Pokud byla, rychle ji spláchl déšť,“ říká předsedkyně svazu Jarmila Machová.

Chybí kvalitní pyl

Podle Slámy je včela indikátor životního prostředí, byla na zemi několik milionů let dříve než člověk a to, že hyne, je bohužel dílo člověka. Upozornil, že dnešní příroda neposkytuje včelám a jinému hmyzu dostatek kvalitní pastvy (pyl a nektar) k jejich životu. Dodávaný cukr není ideální. „Pokud totiž včely nemají alespoň 15 kilogramů potravy v zásobě na zimu, je velice pravděpodobné, že nebudou mít dost jídla, aby přežily zimu,“ vysvětluje včelař Stanislav Pejzl z Dobré u Přibyslavi.

Jeho kolega Jan Omes zmiňuje, že cenu medu ovlivňuje i jeho dovoz ze zahraničí. Med z ciziny se prodává hlavně ve větších obchodech a řetězcích. Včelaři jsou navíc závislí na výkupu. „Jestliže výkupní cena medu je 50 korun za kilo, včelařům zůstávají přebytky, a tak včelaři místo prodeje medu vyrábějí medovinu,“ dodává Omes.

Český med patří podle včelařů z Vysočiny k nejlevnějším a nejkvalitnějším v Evropě. Na odbyt jde i přesto, že jeho cena se rok od roku pomalu zvyšuje. „Dovoz levnějšího medu se asi projeví i na jeho kvalitě, někteří výrobci mohou mít zájem med nastavovat zakázanými náhražkami. Státní veterinární správa bude mít plné ruce práce zajistit a ohlídat jeho kvalitu a nezávadnost,“ obávají se včelaři z Vysočiny.

Přeháňky a teplo? Ideální pro plísně ve vinohradu, varují vinaři

Nejenom sucho a nemoci, ale i nevhodná výsadba trápí včely v Česku. Zemědělci podle některých odborníků stále častěji pěstují rostliny, které dávají méně nektaru. To může podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně v budoucnu oslabit celá včelstva. Už loni jich asi jedna pětina uhynula, nebyla dost odolná vůči virům.

S úhynem včelstev se musela vyrovnat i agronomická fakulta Mendelovy univerzity. Z celkového počtu dvaačtyřiceti úlů přišli o dvě třetiny. „Obáváme se dalších let, udělali jsme všechna opatření včas, dostatečně, přesto jsme těm akutním úhynům nebyli schopni zabránit,“ konstatuje vedoucí oddělení včelařství univerzity Antonín Přidal.

Včely jsou kvůli nedostatku potravy náchylnější k nemocem. „Letošní předjaří bylo tak chladné, že to rostliny poškodilo v květech, pak bylo zase sucho,“ dodává odborník. Pastvy je málo a je nekvalitní. Včelařům vědci doporučují nespoléhat na zdroje z okolí a sázet takzvané medonosné rostliny svépomocí.