„S osvětou je nutné začít již v dětském věku, jelikož počátky hypertenze se vážou právě k tomuto období. Je to dáno i tím, že děti přijímají výrazně víc soli, než stanovují normy," uvedl lékař Aleš Kotrba z Havlíčkova Brodu. Ten podotkl, že děti by chipsy neměly konzumovat a už vůbec ne ve spojení se slazenými nápoji. „Až 80 procent kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 procent dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech," pokračuje Kotrba.

Zvýšený příjem soli přitom vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě celé škály slazených nápojů vede jejich konzumace ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. Obezita rovněž představuje nezávislý a vysoce rizikový faktor pro hypertenzi. I proto Světová zdravotnická organizace WHO usiluje o to, aby na etiketách potravinářských výrobků bylo uvedeno i množství obsažené soli.

Jak moc se v restauracích a závodních provozovnách na Vysočině solí, zjišťovali na začátku roku pracovníci Krajské hygienické stanice (KHS) Kraje Vysočina v Jihlavě. Výsledky je nepotěšily. Průměrný příjem soli v poledním menu byl mezi sedmi a osmi gramy, což je více než doporučený denní příjem soli u dospělých.

„Doporučený denní příjem soli byl tak vyčerpán už pouhým obědem. V ideálním případě by měl být obsah soli v poledním menu okolo dvou gramů," okomentovala výsledky Kamila Urbanová z oddělení hygieny výživy KHS v Jihlavě.

Celkem hygienici provedli padesát kontrol. Pětadvacet vzorků odebrali v závodním stravování a stejný počet kontrol provedli také v restauracích. Vždy si vybrali první menu z polední nabídky, která obsahovala polévku, hlavní jídlo a přílohu.

Nejlépe ze všech 50 testovaných zařízení dopadl Hostinec U Kroupů v Havlíčkově Brodě. Jejich polední menu obsahovalo 3,55 gramu soli na porci. „Šlo o hovězí polévku, plněné lusky s rajskou omáčkou a těstoviny," upřesnila Urbanová.

Majitele restaurace Jakub Fendrycha výsledek kontroly potěšil. Při solení se prý řídí spíše citem než nařízením. „Kuchaři u nás jsou naučeni, že mají solit méně. Zákazník si to potom dle své chuti doladí," popsal postup, kterým se v restauraci řídí, Fendrych.

Nejhůře dopadlo veřejné stravování na Štáflově ulici v Havlíčkově Brodě. „Dršťková polévka, husarská roláda a strapačky se zelím obsahovaly celkem 12,61 gramu soli na porci," dodala Urbanová.

V průměru dopadly nejlépe restaurace na Pelhřimovsku, kde dosáhla průměrná hodnota 5,4 gramu na porci. Nejhůře dopadla zařízení ve Žďáru nad Sázavou. Zde se hodnota na porci jídla vyšplhala na 8,80 gramu.

Závodní stravování z hlediska slanosti zvládají nejlépe v Jihlavě. Zde se průměr dostal na 5,41 gramu na porci. Nejlépe na tom je Jídelna U tržnice v Benešově ulici, kde kontroloři zjistili u menu složeného ze zelné polévky s klobásou a vídeňské roštěné s rýží hodnotu 4,57 gramu na porci.

Nejhorší výsledky v závodním stravování vykázaly opět stravovny ve Žďáru nad Sázavou. Porce švýcarského bifteku, bramborové kaše, salátu a bramborové polévky se žampiony dosáhla hodnoty 12,75 gramu soli.

Žádná z padesáti provozoven však nedosáhla ideální výše slanosti na porci, která je kolem dvou gramů. „Chuťové vlastnosti populace ve vnímání slanosti potravin mají vysoký práh pro hodnocení v kategorii přiměřeně slané," dodala Urbanová. Češi jsou tedy obecně zvyklí hodně solit, a vysoké obsahy soli v jídle jim připadají v pořádku.

Jak solíme v kuchyni