Ten systém nás zničí, zní z úst některých podnikatelů na Havlíčkobrodsku.

Každá hotovostní tržba bude v okamžiku zaplacení evidována prostřednictvím internetu v centrálním datovém úložišti Finanční správy, a jako potvrzení bude zaslán zpět unikátní kód, který podnikatel uvede na účtenku.

„Evidovat se budou platby v hotovosti včetně prostředků představujících peníze, jako žetony, kupony, platby kartou i platby stravenkami nebo šeky. Platby převodem z účtu na účet nebo formou inkasa evidenci podléhat nebudou. Existovat budou i řešení pro případ dočasného výpadku internetového spojení či pro vybrané obory zjednodušená evidence v off-line režimu," představil stručně systém elektronické evidence tržeb Josef Tomek za sekretariát ředitele Finančního úřadu pro Kraj Vysočina.

„Systém elektronické evidence tržeb například podnikatele v pohostinství velmi zatíží a způsobí jim problémy. Pro některé z nich to bude impulzem k tomu, aby s podnikáním skončili. Už teď je situace v pohostinství neradostná, hostů ubývá. Já jsem s tímto druhem podnikání skončil. Už bych se k němu nevracel. S elektronickou evidencí už vůbec ne," svěřil se Deníku například vinárník Josef Landsman z Havlíčkova Brodu.

Princip je značně jednoduchý

„Byl jsem od počátku účastníkem přípravné skupiny implementace elektronické evidence tržeb (EET). V této souvislosti jsem se zúčastnil i jednání s náměstkyní Ministerstva financí ČR a dalšími pracovníky ministerstva, jednání na Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a podobně," informoval Vladimír Stehno, předseda družstva COOP Havlíčkův Brod. Princip EET je podle předsedy Stehna velmi jednoduchý, nahrazuje zřejmě již zastaralý systém takzvaných registračních pokladen s fiskální pamětí, které se nepodařilo v roce 2005 uvést do praxe.

„Systém vyžaduje samozřejmě aspoň minimální technické vybavení, to znamená klávesnici, tiskárnu, zařízení pro přenos dat. Lze ale konstatovat, že většinu zařízení mají již dnes všichni podnikatelé k dispozici," zdůraznil Vladimír Stehno.

Systém spočívá v elektronickém zaznamenání veškerých pokladních operací do centrální databáze pro případné budoucí kontroly.
Ke sporným bodům navrženého znění zákona patří podle Vladimíra Stehna, zejména koho se bude dotýkat. Dle legislativního návrhu by se první evidence měla zavést v restauračním stravování, dále by následoval maloobchod a velkoobchod, pak řemeslníci a další.

„Můj názor na věc je trochu odlišný. V první fázi by se měl dotýkat maloobchodu a velkoobchodu, prakticky bez výjimek. Skutečnými výjimkami by měl být prodej vlastních zemědělských přebytků formou jednorázového prodeje na tržnici. Zahrnoval by ale běžně veškeré kamenné obchody, stánkový prodej, tržnice a podobně," konstatoval Stehno. Až na druhém místě by předseda družstva COOP viděl provozovny restauračního stravování, opět bez výjimky. „Co se týče řemeslníků, na to, abych pravdu řekl, nemám jednoznačný názor. Souhlasím ale i se stávající variantou," dodal Vladimír Stehno.

Josef Marek z Havlíčkova Brodu prodává použitý textil. „Já tomu systému nerozumím, asi budu muset skončit. Není mi jasné, kde na tu elektroniku vezmu peníze i jak bude elektronická pokladna v mém případě vypadat. Nejsou mi jasné ani takové detaily, co si počnu, když mi zákazník zboží vrátí a bude žádat storno, jestli budu muset volat finanční úřad," posteskl si obchodník.

Poctivá evidence citelně chybí

„Vzhledem k tomu, že pracuji v oboru maloobchod, chtěl bych sdělit pár důvodů proč je EET nutné co nejrychleji zavést do praxe. V současné době je zhruba 30 % obchodníků na trhu, kteří jsou plátci DPH, v případě zahraničních podnikatelů to je necelých 10 %. Důvodem, proč nejsou plátci DPH, je, že neexistuje nástroj pro evidenci tržeb. Přitom je jednoznačné, že obchodník, který nedosáhne na zákonem stanovenou hranici povinného přihlášení se k plátcovství DPH, 1 milion korun za rok, nemůže ekonomicky při stávající výši obchodního rozpětí fungovat. Takže se krátí tržby. EET by tomu měla zabránit," vysvětlil Vladimír Stehno. Existence plátců a neplátců DPH, kteří mají stejné parametry, jako je velikost prodejny či prodejní doba, vytváří podle předsedy Vladimíra Stehna dlouhodobě nerovnovážný stav, který plátce DPH poškozuje. „Například názor pana Wintera, který zastupuje vietnamskou komunitu v ČR, že EET by se měla týkat pouze plátců DPH, je stejný jako názor, že léčit by se měli pouze zdraví lidé," konstatoval Vladimír Stehno. Stanoviska, že nákup zařízení na zajištění fungování EET bude pro podnikatele likvidační, je dle jeho názoru nesmysl. „Drtivá většina z nás potřebnou techniku jako PC a notebooky, již má. Ani případná investice ve výši asi 20 tisíc není rozhodně likvidační. Vždyť například přístěnná chladicí vitrína o šíři 2,5 metru do prodejny vyjde až na 50 tisíc korun," podotkl Vladimír Stehno.

Narovnání podmínek pro všechny podnikatele na trhu je dle jeho názoru nezbytné. Pokud by se tak nestalo, tak nastane podle předsedy Stehna varianta, že většina malých obchodů, které dnes spadají do tradičního obchodu a jsou plátci DPH, se postupně přemění v další večerky.

„Daňové dopady z pohledu DPH zase pro stát asi nebudou tak dramatické. Dopady to však bude mít i v podobě nižší daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Daleko podstatnější by ale bylo vědomí, že obcházet platnou legislativu a podvádět se u nás vyplácí," konstatoval předseda COOPu s tím, že souhlasí s názory, že jinde, v jiných sektorech, dochází k větším daňovým únikům a že je zapotřebí se tomu věnovat. „To ale neznamená, že EET není aktuální. I ta řeší stávající nespravedlnost v otázce plátcovství DPH v ČR. Je zapotřebí řešit všechny nespravedlnosti, neboť neexistuje spravedlnost velká a malá," zdůraznil Vladimír Stehno.

Tento názor sdílí i Josef Tomek z Finančního úřadu. „Pro finanční správu je důležité zabránit negativnímu dopadu krácení tržeb nejen na poctivé podnikatele, ale na všechny občany ČR, kteří daně odvádějí státu tak, jak mají. Poctiví podnikatelé nebudou muset uvažovat o ukončení podnikání, protože nejsou schopni konkurovat těm, kteří tržby nepřiznávají a daně neplatí. Nebude nutné zvyšovat daně, ba naopak, může do budoucna dojít ke snížení daňové zátěže. Zároveň bude větší prostor pro investice do vzdělání, zdravotní péče, sociální oblasti a podobně," vysvětlil Tomek.