Právě zmíněný obřad proti bolení zubů se dochoval na Velkomeziříčsku. „Na Velký pátek, kdy byla magická síla pramenité vody přirovnávána k prolité krvi Ježíše Krista, lidé ráno poklekli na břehu potoka, pomodlili se pět otčenášů a po každém si pročísli vlasy hřebenem. V tento den se také dojnice šlehaly šípkovými ratolestmi, aby dávaly hodně mléka,“ popisuje zvyky historik.

Jak ochránit půdu před krtky věděli zase na Dačicku. Na Velký pátek tam brzy ráno vybíhaly nahé ženy na louku. „Srpem se dotkly země a spěchaly zase domů,“ dokončuje Miloslav Lopaur.

„Samostatnou kapitolou je pak velkopáteční hledání pokladů. Země, ve které na Velký pátek spočinulo tělo umučeného Ježíše Krista, se měla otevřít a odkrýt své cennosti. Takovými místy bývaly kopce, rokle, staré doly a štoly, rumiště, zříceniny, nebo místa zaniklých vesnic. V okolí Žďáru prý byla tím zaručeně pravým místem Žákova hora,“ přidala se Kamila Dvořáková z Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou.

Aby se hledačům pokladů nic nepřihodilo, mívali při sobě zaručené prostředky, které je chránily. Například tříkrálovou křídu, svěcenou vodu, křížky nebo hostie.

Přehlídka neřesti a řádění bláznů

Na Boží hod velikonoční se zakazovalo se pracovat, vařit, zametat, mýt nádobí či vyvážet hnůj. „Na Novoměstsku kouleli hospodáři svěcenými vejci po mezích kolem pole. A když byli hotovi, vejce snědli. Hospodyně naopak koulely mazance,“ připomíná Kamila Dvořáková.

Na Červené pondělí dávaly ženy a dívky výslužku v bílém šátku. Od všech dobrot měl být sudý počet. „Lichý počet znamenal konec lásky, nepřijetí této pomlázky znamenalo ukončení vztahu. Mrskání nejčastěji končilo o půlnoci z pondělí na úterý, kdy právo mrskat přešlo na ženy a dívky,“ podotýká Kamila Dvořáková.

Pondělky zkrátka patřily mužné části lidstva, úterky zase ženám a dívkám. „Jako přehlídku neřestí a řádění bláznů popsal pomlázku v Praze roku 1610 Ital Cristoforo Guarinoni, lékař na dvoře císaře Rudolfa II. V pondělí muži mrskali spletenými pruty svobodné i vdané ženy v ulicích na potkání za velikonoční vajíčka. V úterý se pak role obrátily. Krčmy byly otevřené, všude probíhalo nevázané veselí, které vrchnost nejen tolerovala, ale dokonce se ho sama aktivně účastnila,“ informuje Kamila Dvořáková.