Systém mytí ovládá automat. Postaru museli mýt dělníci vagony ručně v prostorách z devatenáctého století. „Když měl dřív někdo na dráze průšvih, tak ho bývalý přednosta stanice poslal mýt vagony,“ žertuje Pavel Provazník.

S novou myčkou už nic takového nehrozí. Pavel Provazník šéfuje velínu, který má obsluhu myčky na starost. Sedí v čisté místnosti a před sebou má obrazovku. Na ní sleduje celý mycí proces jako na dlani. „Mycí systém spustíme jen stiskem tlačítka,“ říká Provazník.

Čarodějné dovádění na hradě v Lipnici nad Sázavou.
Čarodějnice v hradních kulisách. V Lipnici se o každoroční zábavu starají hasiči

Spolu s ním obsluhují myčku ještě tři strojníci. Všichni se v současné době ještě doškolují, aby techniku zvládli používat bez problémů. „V době zkušebního provozu pojede mycí linka i přes den. Po zkušební době už bude mycí provoz aktivní hlavně v noci,“ dodává Provazník.

České dráhy až do zprovoznění mycí linky používaly k mytí železničních vagonů už dávno nevyhovující prostory postavené v roce 1870. Jaroslav Hába z provozního oddělení Českých drah Brno si kdysi jako začátečník u dráhy ruční mytí vagonů vyzkoušel na vlastní kůži. Ale jak dodává, takový způsob očisty do jedenadvacátého století nepatří. „Nejdřív myli vagony železničáři, pak najatá úklidová četa. Ta měla k ruce kýbl a čistící prostředky. Koštětem natřeli vagon a pak to spláchli hadicí. To už dneska takhle prostě dělat nejde,“ zdůrazňuje Hába.

Lávka pro pěší u světelských skláren v budoucnu ustoupí novému mostu
Světlá chce mostem nahradit lávku, domluva s majitelem pozemku ale vázne

Takovým tempem zvládne úklidová četa očistit tak dva vagony za směnu, nová myčka v Brodě jich zvládne desetkrát tolik. Všechno ovládá automat. "Ten nastaví druhy mytí, otevře a zavře vrata. Vagon vyjede z myčky ven čistý a suchý," zdůrazňuje Jaroslav Hába a vysvětluje, že myčka pracuje dvěma způsoby. První, kdy vagon nebo celá souprava v myčce stojí a v pohybu je mycí portál.

„Druhým je pak průjezdné mytí, kdy portál stojí a vozidlo jím projíždí. Myčka za jeden den zvládne umýt desítky vagonů,“ říká Hába s tím, že mycí portály, potrubí a všechny konstrukční části jsou z nerezavějící oceli. Mytí trvá maximálně pětatřicet minut. Na jedno umytí padne kolem tří tisíc litrů vody.

Myčka vagonů v Havlíčkově Brodě

Hala nové myčky je dlouhá sedmašedesát metrů a na šířku má více než osm a půl metru.

Mytí ovládá automat. Nabízí dva způsoby mytí. Mycí portál stojí a vlak projíždí nebo naopak vlak stojí a portál jede.

Současně s myčkou vzniklo i technologické zázemí s opravnou.

S výstavbou haly upravily dráhy i příslušné kolejiště.

Stavba začala loni, dokončili ji v březnu, po spuštění běží zkušební provoz asi šest měsíců.

Cena stavby je asi 82 milionů korun

Po slavnostním spuštění mycí linky následuje šest měsíců zkušebního provozu, kdy je možné podle Háby takzvaně vychytat mouchy. Po zkušební době bude následovat kolaudace a běžný provoz.

Nová myčka je podle mluvčího Českých drah Lukáše Kubáta šetrná, ekologická, neplýtvá energií a má vysokou kvalitu čištění.

V Havlíčkově Brodě myčku vlaků začali v areálu nádraží stavět loni. „Myčka maximálně spoří vodu, protože až z osmdesáti procent využívá vodu recyklovanou. To výrazně zvýší požadavky na ekologický přístup k údržbě našich kolejových vozidel,“ popsal některé výhody myčky místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele pro servis Michal Kraus.

Jak upřesnil mluvčí drah Kubát, hala nové myčky v areálu brodského nádraží je dlouhá sedmašedesát metrů a na šířku má více než osm a půl metru.

Moderní myčku České dráhy potřebují i proto, že letos došlo k velké modernizaci vozového parku v havlíčkobrodském středisku údržby. Objevily se tady nové elektrické vlaky RegioPanter a motorové vozy od společnosti PESA, které už potřebují úplně jiné zacházení. Kromě nových vagonů myčka ošetří i další vlaky, osobní vozy i takzvané hnací vagony.

Náklady na výstavbu nové havlíčkobrodské myčky včetně přípravných prací jsou zhruba dvaaosmdesát milionů korun. Stavěla ji specializovaná firma ze sdružení místní stavební firmy Chládek a Tintěra a společnosti Subterra. Myčky na železniční vagony se v Česku staví i jinde, ale je jich velice málo. Podle náměstka Krause asi čtyři v republice