„Novela vodního zákona přináší změny v kontrolách vypouštění odpadních vod. Zpřesňuje povinnosti při likvidaci odpadních vod, například při vyvážení odpadních jímek. V praxi se zpřísní nakládání s odpadními vodami. Například pro mnohé obce to znamená stavět čistírny,“ konstatoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS). V současné době plánuje Přibyslav odkanalizování dvou místních částí Dobrá a Keřkov nákladem zhruba 50 milionů korun.

„Odkanalizování Dobré a Keřkova je součástí plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina a je zcela nezbytné. Celá stavba bude náročná, finančně a technicky. Ovšem Přibyslav má kromě Dobré a Keřkova další místní části. Jsou to třeba obce Dvorek nebo Uhry. Zajistit pro ně odkanalizování, je nereálné. Občas mám pocit, že zákony tvoří lidé, kterým je kolem třiceti let a znají jen Prahu,“ konstatoval starosta Kamarád. Jak vysvětlil, stavět kanalizaci v malých osadách, kde žije pár desítek lidí, by bylo neuvěřitelně drahé.

„Určitým řešením jsou teoreticky domácí čističky, ale ty nejsou podle novely vodního zákona zrovna legální. Takže zbývají jímky. Vlastníci bezodtokových jímek ale budou muset prokazovat úřadům, jak zajistili zneškodnění odpadních vod. Nově má platit, že provozovatelé fekálních vozů jim o tom budou muset vydávat potvrzení, v němž bude mimo jiné uvedeno, do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona. Což je neuvěřitelně byrokratické,“ dodal starosta s tím, že na dodržování předpisů budou dbát kontroly. Ty se konají téměř výhradně na základě ohlášení, například při vyvážení žump, vypouštění odpadních vod z rodinných domů do dešťových kanalizací a podobně, což mezilidským vztahům na venkově zrovna neprospěje.

„Novela vodního zákona zavádí povinnost zajistit likvidaci obsahu žumpy tak, aby nebyla ohrožena jakost podzemních ani povrchových vod a případně tuto likvidaci na vyžádání prokázat České inspekci životního prostředí a vodoprávnímu úřadu,“ informuje Marcela Velebilová konzultant v oblasti poradenství za společnost ENACON. To je česká konzultační firma poskytující služby v oblasti ochrany životního prostředí.

Stavby čističek řeší menší obce půjčkami a dotacemi, a navíc by se měla úřadům „líbit“. Městys Libice nad Doubravou postavil biologickou čističku. „Úředníkům se nelíbil typ čistírny. Místo tradiční čistírny jsme chtěli biologickou, protože je pro nás vhodnější,“ upřesnil podstatu problému starosta Václav Venhauer. Starostovy zkušenosti potvrdil Ivo Hlaváč ze Státního fondu životního prostředí.

„Na Státním fondu životního prostředí není biologická forma čištění odpadních vod zrovna v kurzu. Údajně proto, že výsledný efekt v daných podmínkách není prý takový jako u čistíren aktivních. Nicméně jsem ekolog a biologické čistírny jsou dle mého názoru pro životní prostředí přijatelnější. Svoji funkci může biologická čistírna plnit stejně dobře, nemluvě o vynaložených nákladech,“ konstatoval Hlaváč.

Celkové náklady na stavbu čistírny byly zhruba 18,7 milionů korun. Z toho většinu pokryly dotace z fondů Evropské unie, Státního fondu životního prostředí rozpočtu městyse, přispěl i Kraj Vysočina. Čistírna slouží pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta vysvětlil, stavět čistírny v místních částech by bylo nákladné a těžko proveditelné. V místních částech tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako dosud, za pomoci jímek a domácích čistíren.