To by mělo pomoci zpomalit postup škůdce a přispět k omezení škod způsobených kůrovcovou kalamitou. Podle ekologů z Hnutí Duha je novela zákona jen kosmetická úprava. Vlastníky lesů musí stát k péči o porosty donutit a pečovat o lesy by se mělo podle vzoru našich prapředků.

„Povrchní úpravy lesního zákona projednávané vládou nestačí. V kontextu nadcházejícího rozpadu monokulturních lesů v ČR podstatné problémy a příčiny vůbec neřeší, tvrdí ekologové z Hnutí Duha.

„Očekáváme, že v letošním roce by mohl kůrovec napadnout až 15 milionů metrů krychlových dřeva. Celkový objem dřevní hmoty, která by měla být zpracována v rámci takzvané nahodilé těžby, je významně vyšší,“ říká k tomu předseda předsednictva ALDP Petr Jelínek. „Každé opatření, které může kalamitu zmírnit, je vítané. Novela lesního zákona jde správným směrem. Umožní soustředit síly tam, kde to dává největší smysl,“ dodává Jelínek.

S novými pravidly které určuje novela lesního zákona by mimo jiné odpadl zdlouhavý výběr firem, které těží kůrovcové dřevo. Podle lesníků je třeba na těžbu nejdřív uspořádat výběrové řízení. Pak stačí, že se firma, která neuspěla, se odvolá a celý proces se může táhnout měsíce. Kůrovec se tak stihne rozmnožit a napadnout další stromy.

Neřeší příčiny a nepředcházejí kalamitám

„Ministerstvem navržené změny považujeme pouze za kosmetické úpravy k lepšímu, které ale neřeší příčiny krize lesů a nepředcházejí dalším kalamitám. Schválení novely je především zastíracím manévrem, zástěrkou, že ministerstvo při krizi lesů něco dělá, aniž by to přineslo dlouhodobé zlepšení stavu lesů," konstatuje Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.

Jak vysvětluje, Hnutí DUHA přitom předalo loni v červnu vládě balíček návrhů, které by přinesly zdraví českým lesům i úlevu milionům lidí, kteří je každý týden navštěvují. Balíček řešení s názvem "Co dělat, abychom zachránili české lesy" obsahuje například omezení holosečí, zvýšení věkové a druhové pestrosti budoucích lesů a usnadnění přirozené obnovy. To vše by vedlo k odolnějším lesům. Je potřeba, aby zákon také usnadnil pěstovat lesy nejen šetrnými, přírodě blízkými způsoby, ale také historickými postupy, které jsou ekonomicky i ekologicky přínosné. Detailní připomínky zaslalo Hnutí DUHA do připomínkového řízení zákona, ministerstvo je ale ale podle Skalíka nezohlednilo.

Místo příkazů motivaci

Podle ředitele Lesního družstva obcí Přibyslav Jiřího Svobody, ale Hnutí Duha přichází s návrhy, které naprostá většina vlastníků dávno dělá. „Pouze si představují, že místo motivačních nástrojů, které se používají vůči vlastníkům lesů v okolních zemích budou u nás použity nástroje donucovací, což je pro nás vlastníky nepřijatelné. Změnit druhovou skladbu lesů trvá jedno takzvané obmýtí a to je v průměru 100 let. Pokud ho mají vlastníci urychlit v okamžiku minimálních cen a přebytku dříví nelze se divit neochotě tak činit ,“ konstatoval ředitel Svoboda a dodal: „Hnutí Duha je skupina amatérů, kteří jsou vzděláni mimo obor lesnictví a sám pan předseda Bláha je veterinář. Nelze tedy očekávat, že vlastníci budou akceptovat návrhy těchto panelákových entuziastů, kteří v každém případě navrhují omezovat vlastnická práva vlastníků lesů na úkor jejich přání o návratu divočiny a podobných infantilit.“ Podle lesníků je těžké měnit druhovou skladbu lesů a nakupovat stromky, když mají les plný kůrovcového dřeva které nemohou prodat. Že monokultury nemají smysl vědí lesníci už dávno, i bez ekologů. Když vlastníci lesů nebudou mít podle Svobody peníze na likvidaci klestu a zalesnění holin po kůrovcových těžbách, zůstanou nezalesněny a hrozí ekologická katastrofa a prohloubení vlivu sucha na Vysočině, která je zdrojem pitné vody pro největší města v ČR.

Ministerstvo zemědělství chystá také nové podmínky pro využití kalamitního dřeva coby paliva. Vlastníci lesů by mohli dostat výjimky na těžbu suchých stromů, které už kůrovec opustil. Mohli by se přednostně pustit do práce v místech, kde je možné les ještě zachránit a nezdržovat se kácením soušek, které nikomu nepřekáží.

Peníze

A na cestě by měly být i peníze na mimořádná opatření. „Navýšili jsme dotace na obnovu či ochranu lesů z téměř 700 milionů na 1,15 miliardy korun,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jen pro přesnost je to nárůst z 610 korun na hektar lesa na částku tisíc korun. Další až 3 miliardy korun dostanou nestátní vlastníci lesů jako kompenzaci za nižší výkupní cenu dříví.

Například Kraj Vysočina bude nadále pomáhat vlastníkům lesů v boji proti kůrovci. V současné době připravil program na podporu hospodaření v lesích z Fondu Vysočina, o kterou je možné žádost od 1. března 2019. Ta je zaměřena zejména na podporu činností v lesích s pestřejší druhovou skladbou. Patří k nim zejména zřizování oplocenek, výsadba a ochrana nových sazenic stromků.