Jak informoval za osadní výbor Oldřich Milt, mohly si Údavy vybrat z několika variant. „Konečný návrh byl přijat bez připomínek,“ dodal. Na znaku dominují hlavně barvy modrá a zelená, motiv zvonu a koruny.

Právě k motivu zvonu se váže v Údavách zajímavá historie. Původní zvon visel ve vsi ve věžičce nad schody v čísle 6 u Dočekalů. Ale zvon popraskal. „Byl přelit v roce 1842, vážil 42 kilo a prý ho přinesla jedna žena na zádech z Chrudimi za 20 krejcarů,“ uvedl Oldřich Milt z Údav jednu obecní zajímavost.

Za první světové války byl zvon zrekvírován k válečným účelům. Druhý zvon byl železný, litý u firmy Jan Pujman v Novém Ransku, a zřejmě byl objednán při výstavbě hasičské zbrojnice se zvoničkou v roce 1923. „Pak přišla válka druhá světová a druhý zvon potkal stejný osud. Na zvoničce je tedy zvon třetí z roku 1949, vážící 40,5 kilo, v tehdejších cenách stál 6 072 korun. Na jaře roku 1950 byl zvon vysvěcen a opět se začalo zvonit. Sešlo se mnoho lidí a večer byly pořádány v obou hostincích zábavy, které byly tak silně navštíveny, že výnos z nich plně pokryl náklady na zvon,“ dodal Milt.

Na znaku dominují hlavně barvy modrá a zelená, motiv zvonu a koruny. „Polohu vsi zobrazuje břevno. Zlatá koruna odkazuje na první písemnou zmínku z roku 1437, kdy císař a český král Zikmund zapisuje Údavy, spolu s několika městy a hradem Lichnicí své manželce Barboře k věnné zástavě,“ vysvětlil heraldik Tejkal. Modrá v dolní polovině představuje hojnost vody a množství rybníků v nedávné historii obce.