V tradičních bramborářských oblastech jsou brambory pěstovány většinou na svažitých pozemcích. Právě ty jsou v období dešťů nejvíce ohroženy vodní erozí. Nejkritičtější je období pro sázení, protože povrch půdy je obnažený a voda řádky rychle proteče. Pomoci by mohlo inovativní zařízení k sazeči brambor, které upravuje tvar hrůbků a brázd. Ty by měly vodu ze srážek zadržet.

„Nové hrůbky jsou širší s pozvolnějšími bočními stranami a vrchol hrůbku má v průřezu miskovitý tvar, ve kterém mohou být vytvořeny přerušované žlábky pro lepší zadržení srážkové vody. V nekolejových brázdách jsou vytvořeny důlky a hrázky. Ty odtok vody zpomalují,“ upřesnil Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Nový způsob sázení brambor zemědělci předvádějí na dvou demonstračních farmách. Na Vese v České Bělé a farmě Vysočina Janovice. Nové agrotechnické postupy na zlepšení kvality půdy a ochranu vod podporuje Ministerstvo zemědělství. „Z dosažených výsledků v minulých letech vyplývá také to, že úprava hrůbků a brázd přispěla i k stabilizaci výnosů hlíz. To se projevilo nejvíce v suchém roce 2015. Díky lepšímu zadržení vody ze srážek, byly výnosy hlíz vyšší, než u konvenčního tvaru hrůbků,“ doplnil Růžek.

Originalitu půdoochranných paketů ocenil i agrosalon Země živitelka, kde získaly hlavní cenu za významný ekologický přínos při protierozní ochraně půdy. Na jejich vývoji a ověření se podíleli pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby ve spolupráci s brodským Výzkumným ústavem bramborářským a firmou P&L, s.r.o.

Náklady na inovaci sazeče se pohybují od 60 do 90 tisíc korun plus montáž. Podle tvůrců nové technologie by se svým majitelům měly rychle vrátit.

Zemědělci, kteří by se o novém způsobu sázení chtěli dozvědět více, se mohou přijet podívat na polní dny, které proběhnou 6. června na farmě Vysočina Janovice a 25. července v České Bělé. Další informace poskytne přímo Výzkumný ústav rostlinné výroby nebo Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod.

V minulosti voda a bahno z polí zaplavily třeba obec Oudoleň na Chotěbořsku nebo Poříčí na Přibyslavsku. Vodní eroze zde způsobila velké hmotné škody a narušila vzájemné dobré vztahy mezi hospodařícími zemědělci a obecní samosprávou.