Vláda ODS dala v reformním balíku obcím pravomoc, aby vynásobily současnou daň z nemovitostí podle svého uvážení dvěma, třemi, čtyřmi nebo pěti. Především starostům malých obcí se do daňových úprav nechce a tvrdí: Naděláme si tím mezi lidmi jen nepříjemnosti.


„Mně by zvýšení daně z nemovitosti nevadilo, kdyby peníze zůstaly opravdu obci a ta by je mohla využít. Navíc na vesnici nejsou daně zase tak vysoké,“ tvrdí Štěpánka Trbůšková z Olešenky.


Jiřina Kocmanová ze Skorkova má ale opačný názor. Vyrozumění od „svého“ obecního úřadu dostala, ale zvyšování daní se jí nelíbí, protože je to pro peněženku obyčejného občana s ohledem na růst cen a dalších poplatků jen nová zátěž.


Jen líbivé gesto


S tím souhlasí i starosta Borku na Chotěbořsku Václav Hrubý. Tady daně z nemovitostí zvyšovat nebudou.


„Stát předá pravomoc obcím, jenže výsledek je kontraproduktivní. Vláda udělá líbivé gesto, zbaví se odpovědnosti za to, jakým způsobem daně obcím přerozděluje. Tím zároveň ale postaví venkovské starosty do špatného světla. Nutí je jít proti vlastním lidem, kterým se samozřejmě daňová úprava líbit nebude,“ vysvětluje Hrubý. K daňovým úpravám se ze stejného důvodu nechystá ani Bezděkov na Chotěbořsku ani Jeřišno.


„Předběžně jsme o tom na zasedání zastupitelstva mluvili, ale myslím, že k nějakým úpravám nedojde. Já osobně bych nechal daně tak, jak jsou,“ řekl za Jeřišno Pavel Jecha.


Stejný názor má i starosta Kojetína na Havlíčkobrodsku Ladislav Venc, který poznamenal: „Nechceme naše obyvatele ještě víc zatěžovat.“
Ani vedení městečka Česká Bělá nemá do zvyšování daní z nemovitostí chuť.


„Takové rozhodnutí nadělá mezi občany jenom zlou krev, přitom finanční efekt bude sotva stát za to,“ konstatuje starosta Václav Jaroš.


Někde zaplatí víc


Naopak v městečku Krucemburk na Ždírecku se ale k daňovým úpravám chystají. „Zákon to umožňuje. Peníze přece nepůjdou do našich kapes. Potřebujeme investovat například do oprav komunikací. Kde na to vzít peníze? Ze vzduchu asi sotva,“ vysvětlil starosta Jiří Havlíček.

Například majitel rodinného domku se zahradou a garáží trvale bydlící v Krucemburku platil daň 350 korun ročně. Zvýhodněni byli chalupáři a podnikatelé. Po daňových úpravách by měli platit všichni stejně.


„V praxi to znamená, že majiteli rodinného domku v Krucemburku se daň zvedne z původních 350 korun o pouhých patnáct korun ročně, což není částka nijak nehorázná. Ale do obecní pokladny tím v celkovém měřítku přibude až 300 tisíc korun ročně,“ zdůrazňuje Havlíček.


Daňovou úpravu připravila i obec Stříbrné Hory na Přibyslavsku. Tady naplánovali zvýšení daňového koeficientu u rekreačních chat a chalup. „Počítáme s tím, že to vyvolá odezvu. Někteří majitelé rekreačních chalup budou chtít přeměnit svoje chaty na objekty určené k trvalému bydlení,“ předpokládá starostka Marie Kollariková.


V tom případě je ale podle krucemburského starosty Havlíčka čeká poměrně náročný úřední proces.


„I u nás s tím máme určitou zkušenost. Majitel rekreační chalupy, který by se chtěl tímto způsobem placení vyšších daní vyhnout, musí sám požádat příslušný katastrální úřad o takzvanou rekolaudaci. To není nijak jednoduchý krok,“ popisuje Havlíček. Navíc musí podle zákona žádat také příslušný obecní úřad, aby mu na dům místo čísla evidenčního, kterým se označují rekreační chalupy, přidělil číslo popisné.


„Jeho žádost schvaluje zastupitelstvo. V takovém případě je jen na zvážení majitele chalupy, jestli mu stojí za to absolvovat takový úřední maraton kvůli několika korunám na daních,“ uvažuje starosta Havlíček.