Obecní kroniku vedli v obci Řídelov na Jihlavsku naposledy v minulém století. „Kroniku psal můj děda v šedesátých letech. Od té doby už nikdo. Hledáme kronikáře marně,“ sdělil starosta Radek Maryška. Jak dodal, snažila se obec kronikáře dokonce finančně motivovat. „Neuspěli jsme. Mladí nemají zájem. Přitom dneska je v každé domácnosti počítač,“ posteskl si starosta.

Podobně je na tom obec Důl na Pelhřimovsku. „Jsme malá obec. Kroniku nevedeme, není o to zájem,“ konstatoval starosta Pavel Strnad.

Jarmila Kratochvílová.
Mladí dnes chtějí všechno hned, říká čerstvá sedmdesátnice Kratochvílová

V některých obcích se úkolu zmapovat historii vesnice ujal sám starosta. Petr Kubát z Jitkova na Havlíčkobrodsku se stal kronikářem spisovatelem. Sepsal podrobnou historii obce a vydal ji knižně. „Za suchými letopočty se skrývají osudy našich předků, podobné s našimi. Láska, štěstí, jindy balvan k nezvednutí. A právě proto, je život tak krásný,“ prozradil starosta Kubát, proč se pustil do tak náročného úkolu.

Svého kronikáře má Přibyslav. Kroniku píše rodák z Třince, přibyslavský patriot Ivo Havlík. „Vést kroniku města Přibyslav vyžaduje být pořád ve střehu, mít stylistickou dovednost i pravopisnou znalost. Zatímco v žurnalistice platí - co není zajímavé, do novin nepatří, v kronikářství tomu tak není,“ konstatoval Havlík s tím, že svého nástupce už bude hledat těžko.

Podle ředitelky Věry Řípové nejsou dětem z Malče příběhy lidského bezpráví lhostejné.
Škola v Malči je světová: dětí ví o bezpráví holocaustu i co stojí kakao

Jak psát kroniku, určuje zákon. Zápisy mají být psány ručně, dokumentním inkoustem, je povolen i psací stroj (zápis by měl být pouze na jedné straně listu) nebo počítač. Možná je i kombinace ručních zápisů se záznamem v elektronické podobě.