Jak starosta dodal, o myšlence vytvořit takový památník se v Přibyslavi mluví již delší dobu. „Ale oživit tuto myšlenku u příležitosti 30 let nabytí svobody byl můj nápad, který schválilo v záměru zastupitelstvo města v loňském roce,“ upřesnil Martin Kamarád.
Veškeré investice spojené s památníkem kompletně hradí město Přibyslav, kříž obdrželo město darem od již zesnulého Františka Pometla, bývalého kvardiána františkánského konventu (kvadrián je představený, který vede dům - poz. red.) a faráře ve farnosti Panny Marie Sněžné v Praze.
Autor díla Roman Podrázský (1943-2001) byl v minulosti starostou města Přibyslav. Rovněž byl regionálním mecenášem umění, a první vydavatel Přibyslavského čtvrtletníku. Studoval Akademii výtvarných umění v Praze. Většina jeho soch je z pískovce a nachází se v Přibyslavi. Radnice vlastní i několik Podrázského obrazů.
Jeho největším a bezpochyby nejvyšším dílem je Mariánský sloup. Po roce 1989 Podrázský vstoupil do politiky a stal se přibyslavským starostou. Nejrozsáhlejším dílem Romana Podrázského je křížová cesta v meditační zahradě v Plzni-Doudlevcích, známá spíše pod názvem Památník obětem zla. Toto ojedinělé dílo z hořického pískovce se v mnohém odlišuje od klasické křížové cesty. Zatímco v klasické křížové cestě najdeme čtrnáct zastavení, zde jich napočítáme pouze dvanáct, avšak žádný výjev nechybí. Ve dvou případech jsou totiž dva z nich ztvárněna v jednom monumentu. Každá plastika navazuje na nějakou myšlenku z Bible.
Po jeho smrti v Přibyslavi vznikla ulice Podrázského a v roce 2006 byla v Přibyslavi a blízkém okolí vybudována Naučná stezka Romana Podrázského. Město Přibyslav podle starosty Martina Kamaráda a místostarosty Michaela Omese bude v budoucnu hledat nějaké vhodné prostory pro umístění děl slavného rodáka, v úvahách je například zřízení galerie Romana Podrázského.