Jedná se o kostky se zlacenou tabulkou s údaji o místních židovských rodinách, které byly deportovány za druhé světové války do koncentračních táborů.

Jeden z pamětních kamenů na náměstí nedaleko informačního centra má připomínat například tragický osud rodiny Lieblových, která byla za druhé světové války zcela vyhlazena. Transport do koncentračního tábora se podle dochovaných záznamů týkal ve městě asi deseti lidí. Jednalo se o členy tří židovských rodin, Hoffmanovy, Reinigerovy a Lieblovy. Konkrétně z rodiny Lieblových v koncentračním táboře zahynulo pět dětí a oba rodiče. Kamenné kostky připomínající jejich tragický osud by se měly objevit právě před jejich domem. Všichni přibyslavští Židé byli z Třebíče transportováni do Terezína a poté do pěti dnů posláni dál na východ, do Treblinky, Lublinu nebo do Majdanku, kde všichni zahynuli.

Ztracení sousedé

Za aktivitou stolpersteine v Přibyslavi stojí nový ředitel místní základní školy Petr Adam. „Hledali jsme způsob, jak toto téma oživit v rámci výuky u dětí na druhém stupni, aby se děti naučily vnímat definici demokracie nebo extrémismu. Dnes to patří k jedněm z nejdiskutovanějších témat občanské výchovy. Podobný projekt týkající se židovských rodin, jež  nepřežily druhou světovou válku, pod názvem Zmizelí sousedé, jsme uskutečnili na mém bývalém působišti v Chotěboři," upřesnil ředitel Adam.

Projekt Zmizelí sousedé začal před rokem 2007 nenápadně a tiše na chotěbořské obchodní akademii. Vrcholil velkolepým Měsícem židovské kultury, který nabídl obyvatelům Chotěboře množství společenských aktivit v podobě výstav, vzdělávacích seminářů,  ochutnávek židovské kuchyně a velkým divadelním představením za účasti Ester Janečkové.

Kromě Chotěboře se tematikou holocaustu a tragického osudu Židů zabývala i základní škola ve Štokách. Ředitel Adam chce  ještě dohledat a upřesnit veškerá data, kde a jak zmíněné rodiny do transportu v Přibyslavi žily. „Předpokládám, že by to mělo být na náměstí a v jeho okolí. Pokud vím, ve městě neexistovalo tehdy žádné židovské gheto či synagoga," konstatoval Adam.

Slavnostního odhalení prvního pamětního kamene by se měla zúčastnit i neteř jedné z přibyslavských židovských rodin. Podle starosty města Jana Štefáčka byla část Židů deportována právě z domu, na jehož zdi je od roku 2006 umístěna pamětní deska obětem holocaustu. Dnes je v něm modlitebna církve husitské. Sousedí s místním muzeem, infocentrem a knihovnou. Právě před ním by se měl první kámen vsazený do dlažby objevit.

První pomníček odhalí pozůstalí

„Po odhalení pamětní desky je tohle další krok  k tomu, jak se vyrovnat s válečnou minulostí a tematikou holocaustu," konstatoval Štefáček. Oběti holocaustu v Přibyslavi částečně připomíná od roku 2006 už pamětní deska umístěná na nádvoří muzea a knihovny.  Podle starosty Štefáčka žádný z pozůstalých po židovských rodinách ve městě ani okolí nežije. „Jedinou žijící příbuznou podle našich informací je neteř paní Lieblové, která bydlí v Praze a kterou chceme na položení prvního z kamenů pozvat. Třeba se časem objeví i další příbuzní," dodal starosta.

Ředitel školy Petr Adam chce peníze na pořízení stolpersteinů opatřit například organizováním kulturních aktivit.

První z nich bylo divadelní představení činoherního divadla z Ústí nad Labem Pan Theodor Mundstock. Výtěžek ze vstupného, které činilo 69 korun, je určeno na nákup prvního ze stolpersteinů. Pořízení kamene jednoho přijde zhruba na tři tisíce korun, dalších 430 korun bude stát jeho zasazení do dlažby.

Přibyslav by se na Vysočině stala jedním z prvních měst, kde by se stolpersteiny objevily. Před nedávnem jich několik odhalili v Třebíči. Stejné pamětní destičky lze nalézt i v Brně nebo Krnově. Konkrétně v Třebíčí se proti pamětním kamenům kupodivu postavili památkáři. Kameny, co měří jen deset centimetrů, jsou nenápadně schovány v dlažbě a obsahují stručně popsané tragické osudy. Památkářům vadily natolik, že chtěli, aby další v třebíčské židovské čtvrti už nepřibývaly. Přitom pamětních kamenů je v různých městech Evropy asi 23 tisíce. Konkrétně v Třebíči jsou pamětní kameny dva.

Co jsou stolpersteiny

Německý umělec Gunter Demnig přišel s ideou Stolpersteine počátkem 90. let a později umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, následoval Berlín a další německá města. K dnešnímu dni bylo položeno přes 23 tisíc kamenů ve stovkách evropských měst. Projekt Stolpersteine postupně expandoval za německé hranice a dnes je v Rakousku, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Francii, Polsku a Maďarsku, na Ukrajině, v Norsku a Dánsku. Více na www.stolpersteine.cz.