Prostory školy se proměnily v italskou restauraci s typickými pochoutkami, nabízela se tu italská káva, zazněly italské melodie a na chodbě vznikla galerie, ve které všichni mohli obdivovat výstavu Jan Zrzavý a Benátky.

„Touto akcí jsme otevřeli vstupní prostor vestibulu, který je psychologicky velmi důležitou součástí školy. Chtěli jsme, aby se tu protkla současnost (ve vybavení) s minulostí, kterou reprezentuje vznikající kopie zakládací listiny Karla VI.. Ten zdejší gymnázium v roce 1753 založil,“ uvedl ředitel školy Hynek Bouchal.

Projekt navrhla absolventka gymnázia, architektka Barbora Stejskalová. Kromě Kraje Vysočina na něj finančně významně přispěli i sponzoři z řad rodičů.

„Když se řekne gymnázium, každý si vybaví maturity nebo nějaké přijímací zkoušky. Podstatnější je ale to, co se vytváří pro společenství,“ doplnil Hynek Bouchal.

K brodskému gymnáziu má blízko i malíř Jan Zrzavý, jehož výstava tu byla slavnostně zahájena. Ve svých 11-ti letech tu rok studoval.

„Byl to pro něj krušný rok, protože Jan Zrzavý byl neúspěšným studentem. Nakonec uspěl jako geniální malíř a mě těší, že toto gymnázium na něj vzpomíná, i když se tu příliš nevyznamenal,“ uvedla při zahájení výstavy Jitka Měřinská ze Společnosti Jana Zrzavého, která do Brodu výstavu přivezla. Je na ní k vidění 25 kopií obrazů, které Jan Zrzavý namaloval při svém pobytu v Benátkách a daroval je zdejšímu řádu kapucínů. Benátky mu přinesly novou inspiraci v době, kdy prožíval hlubokou krizi a byl přesvědčený o tom, že už nikdy nebude malovat.

Protože obrazy v klášteře nebyly veřejně přístupné, podařilo se je objevit teprve nedávno. Jitka Měřinská, která se do Benátek vydala v roce 2010, zde nalezla i vzpomínky na Jana Zrzavého v podobě korespondence a zápisů v kronikách.
„Vzpomínali tam na něj jako na velice skromného, zdvořilého a citlivého člověka,“ dodala Jitka Měřinská.

Na obrazech, které Zrzavý daroval kapucínům, je vyobrazen Ježíš Kristus, Panna Marie, Benátky, samotní kapucíni nebo dva obrazy s názvem utrpení.

„Janova víra pro nás byla velkým překvapením. Nikdy o ní totiž před námi nemluvil,“ zavzpomínala na Jana Zrzavého Zdenka Danková, která patří do malířovi přízně. Zemřel, když jí bylo 16 let. „Nejlépe se cítil mezi obyčejnými lidmi, byli pro něj takoví opravdovější,“ dodala.

V rámci dne otevřených dveří si všichni mohli vyzkoušet i přijímačky nanečisto nebo se zúčastnit testování IQ. Milovníci přírodovědných experimentů zase zamířili do zdejšího badatelského centra a do laboratoří fyziky a chemie. Obdivovat mohli i drony a roboty konstruované studenty gymnázia. K tématu Itálie směřovala i celá řada dalších aktivit, operní chodba, benátské tvoření nebo renesanční účesy.