Přibyslav – Jak by mělo v budoucnu vypadat Bechyňovo náměstí se mohli přesvědčit na veřejné besedě návštěvníci kulturního domu v Přibyslavi. Kromě konkrétních dotazů zněla z úst některých obyvatel i kritika na adresu města, že radnice vybírala jen ze dvou návrhů. Radní měli vyhlásit řádnou soutěž. Podle starosty Martina kamaráda (ODS) se chtěla radnice vyhnout problémům, do kterých se kvůli náměstí dostalo Velké Meziříčí.
O rekonstrukci náměstí se v Přibyslavi mluví už několik let. Zhruba před třemi lety přešla radnice od slov k činům. Zahájila uzavřenou soutěž. Oslovila architektonické kanceláře s žádostí, zda by zpracovaly úvodní předběžnou studii na novou podobu náměstí. Zájem měly pouze dvě. Radní vybrali návrh, který se jim líbil nejvíc. Autorem je kancelář Santis ze Žďáru nad Sázavou. „Snažil jsem se aby náměstí žilo, aby nechyběla zeleň, ale také jsem chtěl zachovat jeho originální podobu. Tvar podkovy, který se objevuje u středověkých hornických měst,“ shrnul základní body vítězného projektu jeho autor architekt Martin Zezula. Právě způsob výběru autora předběžné studie některé obyvatele Přibyslavi popuzuje.
„Nelíbí se mi jakým způsobem se radnice k projektu modernizace náměstí postavila, protože vlastně o žádnou regulérní soutěž nešlo,“ prohlásil například Petr Málek. Podle Miloslava Jana Šneka, je náměstí srdce města a radnice si dělá, co chce. Podle zastupitelky Lucie Orgoníkové (ČSSD) porušilo město Přibyslav při vyhlášení soutěže regule České komory architektů. „Takže soutěž není regulérní,“ prohlásila Orgoníková. Stejný názor má i Dana Rybková právník České komory architektů. „Česká komora architektů nebyla oslovena, takže nemůže dát soutěži potvrzení regulérnosti. I kdyby komora oslovena byla, měla by výhrady, protože soutěž nesplňuje podmínky soutěžního řádu ČKA,“ vyjádřila se Rybková. Jak dodala, proto se do soutěže přihlásily jen dvě kanceláře, protože ostatní architekti se nechtěli dostat do sporu s komorou. Například ředitel hudební školy Jindřich Macek proti soutěži ani nové podobě náměstí nic nemá. "S návrhem jsem spokojený. Jen bych si přál, aby na náměstí zůstala zeleň a stromy před hudební školou, kde pořádáme koncerty," podotkl Macek.
Podle starosty Martina Kamaráda (ODS) není město vázáno žádnými stanovami České komory architektů, navíc se radnice chtěla tradiční soutěži vyhnout. „Nechtěli jsme skončit jako ve Velkém Meziříčí. Tam kdysi vyhlásili architektonickou soutěž na novou podobu náměstí. Nejlepší návrh, který z ní vyšel se nikomu nelíbil. Spory o náměstí vyústily v referendum a v rezignaci starosty Radovana Necida. Náměstí ve Velkém Meziříčí novou podobu a nemá a zatím se na tom nic nezměnilo,“ vysvětlil starosta Kamarád, proč se radní v Přibyslavi dali jinou cestou.
Petr Lešek je člen představenstva ČKA a předseda Pracovní skupiny pro transparentnost veřejných zakázek. Podle jeho slov koluje kolem architektonických soutěží mnoho pověr a mýtů. Více než 95% procent zakázek na projektové práce je podle Leška dnes zadáváno na základě nejnižší ceny pomocí veřejné obchodní soutěže. Takový způsob je pochopitelný u soutěží na stavby, kdy projekt již existuje a je možné přesně určit, kdo tutéž stavbu dokáže postavit levněji. V případě architektonických projektů to však postrádá smysl. „Jedná se o zajíce v pytli. Jako kdybyste si objednali čaj a chtěli ten nejlevnější. Nevíte, jestli Vám dají kapku dobrého zeleného čaje, nebo celý hrnek podřadného ovocného,“ konstatoval Petr Lešek.Za jeden z nejčastějších mýtů považuje názor, že od vítězného projektu v architektonické soutěži už nelze couvnout.
Zvláště zastupitelé měst a obcí se podle Leška bojí, že když se s jedním týmem domluví na celý projekt, nemohou se později vyvázat. "Tento problém je ale možné ve smlouvě ošetřit a podmínit pokračování na jakékoliv další fázi projektu pokynem zadavatele. Řízení projektu je tak vždy v jejich rukou. Pro každého investora je ale výhodnější, aby architekt stál u zakázky od začátku do konce. Lze předpokládat, že se jí bude věnovat pečlivěji, než jen dílčím částem projektu," zdůraznil Lešek s tím, že politicic přicházejí a odcházejí, ale architekt zůstává a zná svůj projekt od začátku.
„Chtěli jsme mít celou akci od začátku pod kontrolou. Neradi bychom aby vyhrálo něco, co se nebude nikomu líbit a hlavně aby architekti nenavrhli něco, co nebude možné uskutečnit," zdůraznil starosta. O budoucí podobě náměstí je totiž podle starosty stále možné diskutovat. Město bude respektovat připomínky lidí,co na náměstí a v jeho okolí žijí nebo jim není vzhled náměstí lhostejný. Náměstí v Přibyslavi má nejen zvláštní tvar, ale vedou tady dvě rušné silnice, je tu autobusové nádraží a pod asfaltem staré rozvody vody, plynu, elektřiny a stará kanalizace. Také parkoviště je potřeba zachovat. Výdaje na modernizaci náměstí v Přibyslavi odhaduje radnice asi na sto milionů korun.Teprve na základě veřejné debaty a požadavků správců inženýrských sítí společně s dopravci, vznikne v polovině letošního roku konečná studie. Příští rok bude následovat projekt projekt a stavební povolení. Stavět by se bude po etapách od roku 2022.

JAK VLASTNĚ POŘÁDAT ARCHITEKTONICKOU SOUTĚŽ

Důležitými fázemi soutěže o návrh (zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, § 102–109) jsou z pohledu vyhlašovatele příprava, vyhlášení a hodnocení včetně výběru oceněných, propagace výsledků a navazující jednací řízení bez uveřejnění zakončené uzavřením smlouvy s nejvhodnějším uchazečem.
Přípravná fáze je zásadně důležitá pro fáze navazující a trvá od záměru po vznik zadání. Právě na počátku je vhodné zapojení veřejnosti, např. formou diskusních setkání či anket, což může přinést doplňující nápady a vést ke vzniku veřejné podpory. V dalším průběhu s nárůstem odbornosti a odpovědnosti je zapojení veřejnosti obtížnější.
Zadání a celou administrativu soutěže připravuje zaměstnanec úřadu nebo externista. Řada agentur specializujících se na výběrová řízení má se soutěží o návrh omezené zkušenosti, při výběru je proto nutné požadovat reference. Česká komora architektů připravuje jako novou službu seznam zkušených organizátorů.
Zadání soutěže by mělo obsahovat stavební program, který by měl být závazný jen v nejnutnějších částech (předurčenost by zbytečně vyloučila možnost vzniku nezatíženého inovativního řešení), a všechny skutečné limity. Součástí zadání jsou podklady – digitální mapy v obecně přístupném formátu (polohopis, výškopis s vrstevnicemi, katastrální mapa, technická mapa, ortofotomapa, územní plán, kvalitní foto území atd.). Pokud je porota přítomna tvorbě zadání a může napomoci jeho definování, lépe a rychleji pak vyhodnotí odevzdané návrhy.
Během přípravy se zvolí adekvátní forma soutěže (jedno- či dvoukolová, vyzvaná, otevřená, příp. kombinovaná) a její rozsah – s tím poradí zkušený organizátor nebo ČKA. Vyhlášení soutěže je potřeba co nejlépe propagovat, zejména v odborném tisku či na internetových portálech zaměřených na architekturu (např. archiweb.cz a earch.cz).
Při hodnocení zaslaných návrhů se projeví význam nezávislých odborných porotců. Ti umí rychle rozpoznat kvalitu, výhody a nevýhody jednotlivých návrhů a vysvětlit je zástupcům veřejného investora. Při větších akcích je vhodné přizvat odborné poradce na dílčí problematiku (např. doprava, energetika či památková péče). Po uzavření soutěže je potřeba výsledky propagovat (výstavou, katalogem, na webu atd.).
Porota vybere nejkvalitnější návrh podle předepsaných kritérií. Výjimečně mohou nastat komplikace v komunikaci mezi vítězem a zadavatelem. K té mj. slouží jednací řízení bez uveřejnění, v němž může zadavatel jednat i s autory dalších oceněných návrhů a lépe tak uplatnit svůj pohled na věc.
Soutěž o návrh vyžaduje lepší přípravu než jiný typ výběrového řízení. Přináší ale možnost hodnotit celkovou kvalitu veřejné investice, nikoliv jen mechanicky porovnat nabídkovou cenu za projekt, jež je zlomkem takové investice a jen jedním z vhodných kritérií posuzování.
Hlavní současný problém je malá zkušenost firem specializovaných na výběrová řízení s tímto způsobem zadání. S větším zájmem o skutečnou kvalitu investičních akcí však poroste i jejich zkušenost. Do té doby lze využít servis bezplatných konzultací ČKA, která je ze zákona pověřena dohlížet na zadávání veřejných zakázek na stavby v ČR.
Zdroj: Česká komora architektů
ID:
 
4253379