O zajímavém nálezu informovala Havlíčkobrodský deník.

Významný učenec Jindřich Matiegka (1862 – 1941), lékař a přírodovědec, položil základy české antropologické školy, byl přítelem světoznámého antropologa a humpoleckého rodáka Aleše Hrdličky a ve třicátých letech působil jako rektor Karlovy univerzity. V Praze se oženil s Marií Stránskou, dcerou c. k. zemského soudního rady Josefa Stránského.

Irena Hromadová do všech podrobností propátrala Matiegkovy listiny a korespondenci z archivu Národního muzea v Praze. „Především období po náhlém úmrtí jeho ženy Marie v březnu 1928 přivedlo Jindřicha Matiegku k hlubšímu probádání rodových kořenů své manželky a jejího otce Josefa Stránského. Postupně vytřídil a urovnal listinné památky z truhlice a snažil se dozvědět více o příbuzenských vazbách svého, tehdy již nežijícího, tchána Josefa Stránského; věděl o něm, že pocházel z Borové," řekla Deníku Irena Hromadová. Josef Stránský se narodil 11. března 1831 v Borové a zemřel 4. prosince 1910 v Mělníce. Byl nejstarším synem mlynářského rodu Stránských z borovského mlýna čísla popisného 161. Vliv na jeho výchovu měl borovský učitel a varhaník Antonín Línek, ten mimochodem o několik let dříve učil Karla Havlíčka.

Zemský soudní rada v Praze

Stránský v roce 1842 nastoupil do německobrodského premonstrátského gymnázia. V revolučním roce 1848 přešel do Českých Budějovic a potom studoval na fakultě soudnictví a politiky Karlovy univerzity.

Pracovat začal jako aktuár okresního úřadu v Mělníce a nad soutokem Labe s Vltavou poznal dceru purkmistra Václava Prokopa, Marii, pozdější majitelku mělnické vinice Šafranice.

Vyvrcholením kariéry Josefa Stránského bylo jeho jmenování c. k. zemským soudním radou v Praze.

Dcera Stránských, Márinka, jako šestnáctiletá studentka malostranského gymnázia poznala jedinou lásku svého života, studenta medicíny Jindřicha Matiegku, a 12. května 1888 se za něj provdala. Z manželství se narodilo jediné dítě, dcera Ludmila Matiegková, a teprve ona obnovila styk s borovskými příbuznými.

„Jednou jsem v Mělníce z dlouhé chvíle přehrabovala babiččin psací stůl a tu jsem našla starý dopis od dědečkova synovce, Bohumila Stránského, který byl tehdy učitelem v Šenfeldě (dnes Žižkovo Pole – pozn. autora). Dopis jsem ukázala matce a dopsali jsme mu, abychom opět navázali styky," uvádí v písemných vzpomínkách doktorka Ludmila Matiegková (1889 – 1960), česká egyptoložka, autorka několika knih, například V objetí sfingy a Dítě ve starém Egyptě.

Irena Hromadová svoje bádání shrnuje takto: „Mám velikou radost, že se mi podařilo poodkrýt životní příběh Josefa Stránského a poznat mnohem více také osobnost profesora Jindřicha Matiegky. Díky jeho pozůstalosti uložené v archivu Národního muzea v Praze jsem získala kopie fotografií, které se v naší rodině považovaly za definitivně ztracené. Před mnoha lety je můj dědeček Bohumil Stránský odeslal z Žižkova Pole vzdálenému příbuznému, který se zajímal o náš rodokmen. Po tom, kdy se rodové linie Stránských a Matiegkových smrtí doktorky Ludmily Matiegkové uzavřely po přeslici, jsem možná poslední vzdálená příbuzná, kterou jejich životní příběh oslovil a mohu ho zachovat i pro své potomky".

Ivo Havlík