V rámci projektu došlo i na zvony kostela sv. Václava ve Světlé nad Sázavou. V pátek 8. června přijel do Světlé odborník na zvony a zvonařství z Národního památkového ústavu v Praze Petr Vácha. Zkušený kampanolog vylezl do věže kostela již s nastudovanými vědomostmi o čtyřech světelských zvonech. Jaké však bylo jeho překvapení, když místo zvonu umíráčku, který podle historických záznamů daroval kostelu v roce 1777 sám hrabě Kolowrat Krakowský, našel mnohem mladší zvon odlitý v roce 1946.

Po změření a pečlivém prozkoumání kampanolog Petr Vácha mimo jiné zjistil, že zvon byl odlit v roce 1946 Rudolfem Manouškem v Brně, průměr zvonu je 36 centimetrů, výška 34,7 centimetru a váha asi 27 kilogramů. Na horním okraji je nápis R. MANOUŠEK A SPOL. V BRNĚ 1946.

K chybějícímu umíráčku si zaznamenal: „Jako kulturní památka byl evidován umíráček z roku 1777 o průměru 30 cm. Ten se v kostele nenalézá a byl pravděpodobně rekvírován.“ A tak nejstarším ze čtveřice světelských zvonů je ten největší sv. Václav z roku 1569, odlil jej Tomáš Klabal v Kutné Hoře. Jeho hmotnost je asi 950 kilogramů. Na boku má latinský nápis v překladu „Se zvoněním tohoto zvonu pozdvihněte srdce a chválu Bohu trojjedinému vzdávejte 1569. Není odpočinku na světě.“

Zbylé dva zvony na věži světelského kostela jsou mnohem mladší. Zvon Marie z roku 1975 a sv. Lukáš z roku 1976, oba odlila Laetitia Dytrychová v Brodku u Přerova. Ač byl každý odlit v jiném roce, byly oba vysvěceny a zavěšeny současně v roce 1976. Oba mají pohon elektromotorem. Vedle zvonů je ještě ve věži zvonový cimbál, spojený s hodinami.

Jiří Víšek