Narodil se 3. srpna 1942 v Havlíčkově Brodě. Již od mládí byl velmi temperamentní a v dětských letech se „pral" s každým, kdo mu přišel pod ruku. Bojovnost a sílu také předváděl na rybníku Cihlář v Havlíčkově Brodě, kde v zimě proháněl své kamarády na bruslích a s hokejkou v ruce. Již tehdy se projevovalo jeho obrovské hokejové nadání a vrozený talent.

„Hokej a sport vůbec provázely Jardu po celý život. Hokej byl jeho srdeční záležitostí, celoživotní vášní a drogou. Vzpomínám na něj jako na temperamentního a svérázného člověka, buldoka, se kterým jsem prožil spousty dobrých zážitků, ať už v posledních letech, či dříve," zavzpomínal na Jaroslava Holíka jeho dlouholetý přítel a bývalý starosta Světlé nad Sázavou, Jaroslav Jenčík. „Holík se sice z Havlíčkova Brodu přestěhoval do Jihlavy, ale vždy ho přitahovalo Světelsko. V Dobré u Světlé nad Sázavou si koupil společně s rodinou chatu, na kterou velmi často z Jihlavy jezdil. Později se přestěhoval do Kochánova, kde po akademickém malíři Františku Antonínovi Jelínkovi koupil vilu," podotkl Jenčík.

Kouzlo "čertových obrázků"

Jaroslav Holík od mládí nemiloval jenom sport, ale také literaturu a umění. Podlehl také kouzlu „čertových obrázků v rozličných karetních hrách". Těmto zálibám se věnoval po celý svůj život. „I muži mají své dny a naše parta osmi až deseti lidí se v posledních letech scházela každé pondělí, středu a pátek v hospodě ve Světlé nad Sázavou. Jarda za námi z Kochánova pravidelně dojížděl na partičku mariáše," pokračoval Jenčík. Ten zdůraznil, že Holík nepil pivo a vždy tvrdil, že alkoholu si užil do sytosti v bujarém mládí. „Vždy jen seděl, hrál karty a hodně mluvil. Stejně tak miloval tenis, a když hrál proti hráči, který byl jasně lepší, uměl ho rozhodit takovým způsobem, že vždy zápas otočil ve svůj prospěch. Tenisové kurty byly vždy plné Holíků," usmál se Jenčík. Ten také zavzpomínal, že Holík měl vždy rád auta s automatickou převodovkou.

Po roce 2000, kdy se vrátil z návštěvy v Americe, začaly Jaroslava Holíka trápit zdravotní problémy, především pak poruchy imunitního systému.

„Jarda se svojí nemocí neustále bojoval a psychicky jí odolával. Lékaři však bohužel nikdy pořádně nepřišli na to, co mu vlastně je. Jeho žena mu byla vždy oporou, starala se o něj do poslední chvíle. Mezi s sebou měli vždy velmi hezký vztah," připomněl Jenčík.

Komunální politik

Jaroslav Holík byl i čestným občanem Světlé nad Sázavou a v letech 2006 až 2010 tam v dresu ČSSD pracoval v zastupitelstvu. Byl také členem komise pro koordinaci sportu.

„Nesmírně jsem si vážil jeho názorů a vím, že na mě velmi zapůsobil. Když byl členem zastupitelstva, nikdy neprotěžoval hokejisty a peníze rozděloval spravedlivě mezi všechny sporty," uvedl starosta Světlé nad Sázavou, Jan Tourek. Ten podotkl, že na zasedání byl Holík vždy připravený a pokládal věcné otázky. „Vždy věděl, co chce," dodal Tourek.

Řadu dobrých vzpomínek na legendárního hokejistu má i jeho známý Jaroslav Švanda z Havlíčkova Brodu.

Autogram policistům

„Pamatuji si, jak jsme společně s rodiči mé manželky jezdili za Holíkovými na jejich chatu. Holík velmi rád luštil křížovky. Je ale pravda, že si s nimi moc hlavu nelámal, i luštění bral sportovně," zavzpomínal Švanda. Ten také popsal historku, kdy společně s Holíkem jel autem z Havlíčkova Brodu do Štoků, a zastavila je policie. „Jarda vylezl z auta a divil se, co se jako děje. Policisté ho samozřejmě hned poznali, takže jim dal autogram a pokračovali jsme nezkontrolovaní dál," smál se Švanda.

Za bojovníka považoval Jaroslava Holíka i nestor havlíčkobrodského sportu a sportovní novinařiny, Alois Svoboda.

„Holíkovci byli vždy v Havlíčkově Brodě středem zájmu. Jak je známo, Jarda zažil tvrdou výchovu a vedení od svého otce. Po celý svůj život byl však velmi tvrdý bojovník a zároveň každý úkol bral velmi zodpovědně," řekl Svoboda. Ten dodal, že Holík velmi pilně a svědomitě trénoval. „V zimě jsem ho viděl každé ráno, jak již od pěti hodin na sobě poctivě maká a bruslí. Byl to skvělý člověk a bude mi moc chybět," uzavřel Svoboda.