Velké komplikace to přineslo také komunitě Benediktus, která se v Modletíně stará o mentálně postižené lidi z okolí. „Máme klienty, kteří se sami z Modletína dopravovali autobusem do Chotěboře a pak dál do svých bydlišť. Navíc někteří zaměstnanci, kteří chodí na odpolední směny, běžně jezdili odpoledním autobusem,“ postěžoval si Michal Endrle z komunity.

Situaci museli vyřešit vlastní dopravou. „Pravidelné spojení pro nás bylo velmi důležité, protože kromě úspory času, to bylo prospěšné pro naše klienty. Udržovali si tím autonomii, protože byli schopni se sami dopravovat hromadnou dopravou. Opravdu to pro ně bylo důležité,“ poznamenal Endrle, který je sám zdravotně handicapovaný.

Zrušení linky, která v obci zastavovala během dne hned třikrát, je nepříjemné i pro Alenu Biealasovou, která v obci žije s manželem už šestnáct let a jako pěstouni mají v péči dvě děti.

„Opravdu problém tuším do budoucna. Počítali jsme s tím, že děti budou moci samy jezdit do školy autobusem. Zrušení linky nás zřejmě přinutí uvažovat o tom, že se nakonec budeme muset přestěhovat do města,“ připustila si změny Alena Biealasová.

Domek mají hned vedla kostela sv. Anny, kde stojí i autobusová zastávka. „Chápu, že firmy tlačí ekonomika, protože je pravda, že autobusy tudy často projížděly prázdné. Ze zkušeností z jiných měst ale vím, že se to dá řešit i náhradní dopravou. Například menšími minibusy či dodávkami, které jsou ekonomičtější,“ nadhodila možné řešení Alena Biealasová.

Být zcela závislý na vlastní dopravě nepovažuje za správné ani další obyvatelka Modletína Romana Machovská. „Přes zimu jsou tu často takové povětrnostní podmínky, že je nemožné autem vůbec vyjet. Bylo by fajn, kdyby tu alespoň dvakrát denně autobus zastavil a lidem pomohl dostat se na nákupy či k lékaři,“ komentovala Machovská.

Nespokojenost většiny místních chápe i starosta nedalekého Rušinova, pod který Modletín spadá. Už dostal několik dopisů, v nichž lidé žádají, aby byla linka obnovena. „Zkrátka nás odepsali jak nějaký…“ nedořekl starosta Zdeněk Gerstner, kterého situace kolem Modletína evidentně trápí.

V Rušinově sice autobus staví, ale od Modletína je vzdálený asi tři kilometry. I tam se potýkají s tím, že autobusové linky na nedalekou Seč, kde je například zubař, se vrací v delším časovém horizontu. „Většinou pro mě musí někdo dojet,“ svěřila se žena čekající na zastávce.

Starosta Rušinova má ale plán, jak situaci změnit. Spojil se totiž se starosty z okolních obcí a pokusí se přimět úředníky na Kraji Vysočina, aby spojení do Modletína obnovili. „Chtěli bychom docílit toho, aby od 1. září spoje jezdily alespoň třikrát denně. Chystáme se na jednání na kraj. Uvidíme, jak pořídíme,“ informoval Gerstner.

O zrušení spojení od 12. června byl starosta informován prostřednictvím dopisu z krajského úřadu. V něm stojí, že důvodem zrušení linky jsou změny, které se týkají primárně školních spojů v souvislosti se změnou jízdního řádu v sousedním Pardubickém kraji. „Kraj Vysočina v tuto chvíli neplánuje zřízení náhradní linky do Modletína,“ napsal v dopise Štěpán Koubek z krajského oddělení dopravní obslužnosti.

Gerstner se snaží s kolegy přeci jen vyjednat podmínky, které by umožnily změnu a autobusy zase v obci stavěly. „Z kraje nám napsali, že pokud bychom chtěli linku dotovat, pak by nás to přišlo na čtyřicet korun za kilometr. Sousední kraj přitom nechce nic,“ svěřil se starosta s tím, že podle zákona prý má být zajištěná doprava tam, kde trvale žije padesát lidí a jsou tam tři děti školního věku. „Nevím, kdo tohle vymýšlí,“ kroutil hlavou Zdeněk Gerstner.