Na podzim roku 2016 vyzval Jiří Ptáček z bramborářského ústavu gymnázium k výtvarnému ztvárnění některých vnitřních prostor centrální budovy v Dobrovského ulici. Této výtvarné výzvy se zhostili studenti prvního ročníku 1C pod vedením pedagoga a výtvarníka Daniela Korába.

Ilustrační foto.
Středa: Teplotní rekordy nepadají, klíšťata útočí

Je čtvrtek, podzim loňského roku, půl třetí odpoledne. V jinak tichých vstupních prostorách Výzkumného ústavu bramborářského v Dobrovského ulici se rozléhá ozvěna smíchu. Nezvoní, ale začíná zde hodina výtvarné výchovy. Sedmnáct studentů 1C brodského gymnázia se rozdělí na dvě tvůrčí skupiny. Jedna parta výtvarníků míří ke schodišti hlavního vstupu, a ta druhá zůstává v suterénu. Pracují každý čtvrtek, týden co týden.

„Původně jsem byl poněkud skeptický k návrhu, aby studenti gymnázia vyzdobili chodby výzkumného ústavu. Budovy, která pochází z roku 1928 a jejímž autorem je známý architekt Theodor Petřík. Nicméně když přinesli studenti svoje návrhy, správní radu výzkumného ústavu bramborářského to zaujalo natolik, že dala souhlas,“ popsal vznik celého projektu ředitel VÚB Jaroslav Čepl. Jak upřesnil, aby se studentům podařilo ztvárnit brambory skutečně věrohodně, zapůjčil jim odborný atlas.

Stěnu suterénu postupně obsadila komiksová sestava bramborových „superhrdinů“, představujících všechny hlavní „superodrůdy“ brambor pocházející z tohoto výzkumného ústavu.

„V pestrých kostýmech se těla hrdinů akčně vznášejí mezi kořeny v barevných vrstvách podzemí, spojeni s hlavní sadbovou hlízou, která jim dává superschopnosti,“ popsal obraz výtvarník Daniel Koráb z havlíčkobrodského gymnázia. Jak zdůraznil, pro studenty je velkým plusem, když mohou svoji práci někde veřejně prezentovat.

Na trať Ždíreckého Trianglu vyjelo 169 cyklistů.
Z daru od sportovců nemocnice pořídí drahé přístroje

O patro výš se v bílé cihlové zdi otevřely dvě průrvy s pohledem do světa bramborové rostlinky. „Tato malba má navodit iluzi náhle se otvírající zdi chodby,“ upřesnil Koráb. Jedním z mladých výtvarníků byla například studentka Anna Peřinová. „Zpočátku to bylo dost těžké, ale na brambory jsme dostali atlas,“ prozradila studentka.