VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Okolí vodní nádrže Želivka je skoro mrtvé, říká Zdechovský

Kožlí – Připravuje se velký projekt ohledně vodárenské nádrže Švihov, známé i jako Želivka.

21.3.2016
SDÍLEJ:

Přehradní nádrž Želivka-Švihov. Ilustrační foto:Foto: Deník/Libor Plíhal

„Je potřeba se zamys-let nad dlouhodobou budoucností nádrže s výhledem na patnáct až třicet let. V plánu je také konference a čerpání dotací na zlepšení tamního života," říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Ten již od předloňského roku inicioval několik setkání starostů okolních obcí s exekutivou či Povodím Vltavy.

„Krajina a život okolo Želivky jsou doslova mrtvé. Vláda čtyřicet let do této oblasti neinvestovala ani korunu. Výsledkem je stěhování obyvatel, nedostatek kanalizací a čističek odpadních vod, nedostatečné silniční propojení či naprosto nulový cestovní ruch," zdůraznil Zdechovský.

Podle něj už je nejvyšší čas něco s tím udělat. „Tamní starostové jsou připraveni čerpat evropské peníze z operačních programů a fondů. Připravujeme také ve spolupráci s vědeckou radou dlouhodobý projekt, konference a další akce," konstatoval Zdechovský. Dodal, že je potřeba také vytvořit síť rybníků a přemýšlet o tom, jak některé druhy ryb vrátit do zdejších potoků. „V neposlední řadě je potřeba se bavit o regulovaném zpřístupnění okolí vodní nádrže pro účely rybolovu a ekoturistiky," pokračoval Zdechovský.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) je však v otázce zpřístupnění vodní nádrže lidem více konzervativní. „Je potřeba zvážit míru rizika a potenciální hrozby teroristického útoku. S ohledem na situaci ve světě je potřeba intenzivněji chránit klíčové vodní zdroje," uvedl Jurečka.

Obce v okolí vodní nádrže si totiž stěžují na to, že doplácejí na ochranné pásmo přehrady. Investují do čištění odpadní vody, pitnou vodu z Želivky přitom samy neberou. Hlavním odběratelem je Praha, kterou podle nich ochrana přehrady nic nestojí.

Podle Tomáše Zdechovského je ochrana zbytečně přehnaná. „Odborníci na celém světě se tomu smějí. Mluvil jsem nejen s českými tajnými službami, ale i s předními světovými experty na bezpečnost, kteří se jednoznačně shodli, že pro teroristy by bylo mnohem snazší kopnout do vodovodu někde v Praze a vypustit do vody nějaké látky. Stejně tak jsou v okolí nádrže spousty mostů, takže nějaké látky lze dopravit hned několika způsoby," řekl Zdechovský a podotkl, že odborníci mu také dali za pravdu, že regulovaný rybolov pod nějakým dohledem nemůže zdejší oblasti nijak uškodit.

Podle ministra Jurečky také probíhá úzké jednání mezi představiteli obcí, Povodím Vltavy a Státním pozemkovým úřadem.

„Připravuje se konkrétní postup pro obce. V oblasti totiž dochází i k erozi půdy, nejsou tam čistírny odpadních vod, kanalizace, a dochází tak ke znečišťování vodních toků, a tím pádem i Želivky," nechal se slyšet Jurečka. Ten dodal, že by také chtěli realizovat pozemkové úpravy a prioritně financovat již zmíněné kanalizace a čističky odpadních vod.

V seznamu požadavků obcí je mimo jiné i to, aby se z každého prodaného hektolitru vody ze Želivky desetník vrátil do regionu. Ročně by šlo o třicet milionů korun, které by bylo možné použít třeba na opravy silnic a hřišť.

Plošnou kompenzaci pro region ale Jurečka nevidí jako reálné řešení. Již dříve prohlásil, že podobně jako kolem Želivky na tom jsou i obce kolem dalších velkých vodárenských nádrží v republice. Přehrada Želivka byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel.

Její ochrana ale limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady, okolí se podle Zdechovského vylidňuje. Obce, které dřív k sobě měly přirozenou spádovost, teď spojuje jediný most přes přehradu, a ten je ve špatném stavu. Druhý most, který prý starostům slibovali před lety, by měl vést od Kožlí ke středočeským Šetějovicím. Jeho stavbu ale nikdo nechystá.

Nespokojení starostové obcí kolem Želivky se scházejí již od předloňského roku a postupně zpřesňují své požadavky. Celkové náklady na revitalizaci území v okolí Želivky Zdechovský odhadl asi na třicet miliard korun. Jen do čistíren odpadních vod by podle něj potřebovalo investovat kolem třiceti obcí. Mezi ně patří například Koberovice na Pelhřimovsku se 140 obyvateli.

Autor: Filip Brož

21.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Přibyslav – Ve třech volebních okrscích se volilo v Přibyslavi. Do budovy radnice přicházeli jak obyvatelé města, tak i voliči ze všech místních částí. V každém okrsku bylo zapsaných přes tisíc voličů, účast už v pátek překročila 40 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení