Nadšení pro myšlenku, se kterou před nedávnem přišel starosta Ledče nad Sázavou, Petr Vaněk, nikdo z oslovených starostů nesdílí.

Vaněk totiž nahlas mluví o tom, že by pro Ledeč bylo nejlepší přejít pod správu Středočeského kraje, protože Vysočina se k ní prý chová macešsky.

To však hejtman kraje, Jiří Běhounek, jednoznačně odmítá a podobné nápady považuje za nešťastné. „Problémy, jejichž řešení si autor či autoři spojují se změnou hranic, jsou globální a řeší je stovky starostů a všichni hejtmani v České republice. Pokud by šlo například o snižování počtů policistů, nebo úsporná opatření u hasičů vyřešit pouze změnou hranic všech krajů, patrně by se tak už stalo,” píše ve svém tiskovém prohlášení Běhounek.

Vedoucí činitelé obcí, které se podobně jako Ledeč nacházejí v okrajových částech kraje, také považují vesměs nápad opustit hranice Vysočiny za nerealizovatelný.

Problémem není kraj, ale byrokracie

„Projednávali jsme to mezi zastupiteli, ale nikdo se k tomu kladně nestavěl. Shodli jsme se, že by přechod znamenal velké finanční náklady a mnoho komplikací. S hranicemi krajů hýbat nechceme,“ vyjádřil se například starosta Číhoště, Jan Tvrdík.

Ve stejném duchu hovořil v pátek i starosta obce Kynice. „Dosud jsem o návrhu Ledče přejít pod Středočeský kraj neslyšel, takže nemůžu během minuty říct, jestli by bylo lepší přejít, nebo ne. Ale je jisté, že by taková změna přinesla mnoho problémů. Navíc my s Krajem Vysočina žádný problém nemáme, takže nevidím důvod ke změně,“ sdělil starosta Kynic, Karel Krajanský.

O skutečné proveditelnosti záměru Ledče má své pochyby i starosta Vilémovic, Václav Vacek. „Myslím si, že to bylo jen takové plácnutí do vody, že ani autor to nemyslel příliš vážně. Samozřejmě chápu obavy starosty Ledče, Petra Vaňka, související s nutnými úsporami, snižováním stavu policistů a hasičů. Takové obavy jsou opravdu na místě. Světlá nad Sázavou si vybojovala statut obce s rozšířenou působností, ale chová se k nám jako macecha, a Ledečsko se pochopitelně brání,“ popisuje  Vacek.

Starosta Vilémovic má tedy pro svého blízkého souseda, město Ledeč nad Sázavou, pochopení.  Po ukončení činnosti okresních úřadů k 31. 12. 2002 se obcí s rozšířenou působností stala Světlá nad Sázavou, což mnozí ledečtí patrioti i samotní obyvatelé dodnes vnímají jako křivdu.

„Řešení bych viděl v tom, aby ze strany Kraje Vysočina nebyly z Ledče určité kompetence odebírány.  Otázku příslušnosti ke kraji nelze klást tak, jestli je to Vysočina nebo Středočeský kraj. Problém je s byrokracií, a ta je v každém kraji stejná,“ konstatoval starosta Vilémovic, Václav Vacek.

„Tak jako tak bychom zůstali pouze okrajovou částí. Podle mě to nic neřeší,“ uvedl stručně starosta Hněvkovic, Václav Šťastný.

S myšlenkou vyměnit tehdy vznikající Kraj Vysočina za Středočeský, nebo dokonce Pardubický, koketovali před lety i v Golčově Jeníkově. To však nakonec padlo, a podle starosty města Pavla Kopeckého snad ani není důvod litovat.

Máme to blíž

„Řešilo se to pouze ze začátku, kdy se reorganizovaly kraje, ale dnes už o tom vůbec neuvažujeme. Je to prakticky nereálné a my ani s Krajem Vysočina žádné problémy nemáme. A Jihlavu máme dokonce blíž než správní centra ve středních Čechách,“ zamyslel se Kopecký.

Podobně jako někteří vedoucí činitelé obcí, tak i hejtman Jiří Běhounek upozorňuje na fakt, že by případná změna nebyla zrovna nejlevnější záležitostí. „Stála by hodně peněz z kapes daňových poplatníků na samotnou legislativní změnu, hodně času a práce nutných ke změně podřízenosti již fungujících krajských institucí a hodně starostí i s výměnou dokladů,“ podotkl Běhounek. Ten na závěr dodal: „Neútočme zbytečně na náš Kraj Vysočina, je mladý, a není zatím tak silný, aby případnou přesilu útoků ve zdraví přežil.“