Výstava se koná u příležitosti 130. výročí narození tohoto akademického malíře. Zájemci mohou vidět jeho ilustrační knižní tvorbu. V antikvariátu Štáflova chalupa bude expozice přístupná až do 19. října. Více prozradil Pavel Pešek, který se dlouhodobě životem a dílem Otakara Štáfla zabývá.

Kdo přišel s nápadem uspořádat výstavu?
Zjara při návštěvě a posezení v antikvariátu u Igora Domkáře ve Štáflově chalupě jsme se domluvili, že když je letos Štáflovo výročí 130 let od narození a 70 let od jeho smrti, že právě letos výstavu uspořádáme, protože jsme o ní už kdysi společně přemýšleli.

Jak se vám dařilo shromáždit ukázky jeho ilustrační tvorby?
Vystaveny jsou knihy z mé soukromé sbírky. Štáflově životu a dílu se věnuji již třináct let. Prezentováno je na osm desítek různých titulů, které představují průřez Štáflovou knižní ilustrační tvorbou. Výstava je doplněna informačními panely a popiskami jednotlivých titulů, prostor Štáflovy chalupy vyplňuje několik Štáflových portrétů v životní velkosti.

Připravili jste i doprovodný program…
Kromě komentované prohlídky ve Štáflově baště jde o pravidelné první pátky v každém měsíci, kdy bude vždy od patnácti hodin ve Štáflově chalupě prostor pro posezení, debaty a třeba i výměnu Štáflových knih a pohlednic mezi sběrateli. Samotná výstava je tudíž pojata jako živá, uprostřed výstavy je několik knih, které si sami návštěvníci mohou prolistovat, dojde i na promítání filmu, v němž návštěvníci Otakara Štáfla uvidí.

Jaké zajímavosti mohou lidé na výstavě ještě vidět?
Zajímavostí je více. Bezesporu je jí kniha chrudimského učitele profesora Mušky Stará Chrudim. Četnými perokresbami Štáfl v roce 1907 doprovodil text profesora Mušky o tomto městě. Jedná se zřejmě o první knihu takového rozsahu, která Štáflovi jako ilustrátorovi vyšla. Dále jde o knihu od Rudolfa Deyla Karel Hašler z roku 1971. Oba byli Štáflovými velice blízkými spolupracovníky a kamarády, proto zřejmě Deyl jako úvodní viněty ke kapitolám použil Štáflovy grafiky. Ty v této knize poznají pouze znalci Štáflova díla, protože nikde v knize není Štáfl jako autor těchto prací uveden.

Je příznačné, jak se po 130 letech vrací Štáfl takzvaně domů. To bylo od začátku vaším cílem?
Chtěli jsme především udělat výstavu v tento výroční rok v Havlíčkově Bodě. S antikvářem Igorem Domkářem jsme přátelé, a protože má antikvariát ve Štáflově chalupě, je tam tedy i výstava. Štáflův rod v ní bydlel, a sám Otakar Štáfl zde příbuzné rád navštěvoval. Mluvím o tom proto, že ne všichni vědí, že Otakar Štáfl se zde nenarodil. Měl zde pouze své příbuzné, rodná chalupa číslo pět stála ovšem nedaleko. V chalupě v rámci výstavy visí graficky vyvedený Štáflův rodokmen, který ochotně zapůjčila Marta Štáflová, známá havlíčkobrodská skautka.

Kateřina Malá