Tak nazval Libor Honzárek, zástupce předsedy Oblastní kanceláře České komory autorizovaných inženýrů a techniků v Jihlavě, konferenci o památkovém urbanismu, kterou pořádá 4. září v Havlíčkově Brodě. Záštitu nad konferencí, která se na uvedené téma uskuteční v Kraji Vysočina vůbec poprvé, převzala generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
K architektuře, a to především té historické, máte velmi blízký vztah. Vím i to, že nad otázkami vzájemné součinnosti památkářů, architektů a investorů, které nebývají vždy zcela optimální, často přemýšlíte…
Víte, památkáři, architekti a investoři jsou třemi subjekty, se kterými stojí a padá kvalita našeho veřejného historického prostoru. Jsou to tři subjekty, kteří ovlivňují, ať si to připouštíme nebo ne, kvalitu veřejného života, tedy života nás všech. Dobré příklady imponují a inspirují, ze špatných je nám smutno. O špatných příkladech v oblasti památkového urbanismu a architektury byly v posledních pětadvaceti letech napsány stovky článků, odvysílány desítky hodin televizních a rozhlasových reportáží, uspořádány četné semináře a konference. Náprava nedobrého vztahu však přichází jen pozvolna. Jde o běh na dlouhou trať, ve kterém je třeba vytrvat. Zřejmě budeme ještě dlouhou dobu chodit kolem nepovedených staveb v památkových zónách, kolem zničených sakrálních i světských památek, pitoreskních fasád v sídelních kaších, jež jsou přilepeny na staletá jádra našich obcí, kde neřízená kreativita investorů a jejich nevkus vytvořily bizarní díla.
Co je cílem vaší konference?
Měla by především poukázat na současný stav našich památek a na nezbytnou nutnost vedení vzájemného dialogu mezi památkářem, architektem či projektantem a investorem v procesu přípravy a následně při realizaci vlastních rekonstrukcí, přestaveb i novostaveb objektů a úprav veřejného prostranství, situovaných v oblastech památkového zájmu.
Konference by tedy měla přispět k nastartování potřebného dialogu a ke změně stavu, který jste zmínil?
Ano. Zabývat se bude tématy přípravy a realizace staveb v památkových rezervacích, zónách, nebo v ochranných památkových pásmech. Věnovat se bude i problematice rekonstrukce a péče o památkově hodnotné objekty, původní vesnické a lidové architektuře, industriální stavbě a v neposlední řadě se dotkne i otázek spojených se zahradní a krajinářskou tvorbou v historickém prostoru.
Komu jste konferenci určil?
Nadcházející havlíčkobrodská konference není a nebude konferencí ryze vědeckou a není prvořadě cílena na akademiky z řad odborníků na dějiny umění a teoretiky architektury. Sál bude tentokráte určen zejména lidem z praxe, studentům stavebních škol a fakult, řadovým projektantům a stavitelům, zástupcům obecních samospráv z menších měst a obcí, úředníkům státní správy ze stavebních úřadů, odborů kultury a ochrany životního prostředí. Věřím, že přijdou i vlastníci objektů, které si zasluhují památkovou ochranu a v neposlední řadě i naprostí laici, které zajímá, jak historickou architekturu co nejoptimálněji skloubit s moderními prvky urbanismu.
Kdo bude přednášet?
Mezi přednášejícími budou přední čeští památkáři, architekti a investoři, kteří auditoriu představí prostřednictvím videoprojekcí svůj vlastní úhel pohledu na dané téma a ve společné rozpravě následně odpoví na dotazy posluchačů. Diskutovat se například bude o vesnické a lidové architektuře, úloze zeleně v historickém prostoru, vlivu staveb na krajinný ráz, přestavbách památek či o novostavbách v památkových zónách. Dojde i na otázky spojené s potřebnou ochranou fasádních detailů památek i na industriální dědictví a tak podobně.
Bývá zvykem, že výsledky konferencí jsou publikovány. Například prostřednictvím sborníků. Počítáte i s tímto krokem?
Ano. Sborník určitě vydáme a uvedeme v něm i hlavní obsahy diskusí z průběhu konference. Do tří týdnů ho pak zašleme účastníkům poštou.
Témata konference a přednášející
1. Vesnická a lidová architektura v kontextu i v konfrontaci se současnou výstavbou (přednášející: David Ptáček, Jan Pešta).
2. Původní stavební detail – důležitý prvek ochrany památkového objektu (Pavel Procházka).
3. Veřejná prostranství a jejich dostavby v památkových zónách a rezervacích, historické stavby a jejich rekonstrukce, kontextuální architektura + Zahradní a krajinářská architektura v památkovém prostoru, ochrana krajinného rázu v historickém prostředí (Zdeněk Sendler, Karel Kuča).
4. Ochrana moderních a industriálních památek 19. a 20. století (Svatopluk Zídek).
